Identifikace priorit pro regionální politiku v oblasti VaV v nových členských a kandidátských zemích



Koordinace projektu

Emmanuel Muller (Fraunhofer ISI and University of Applied Sciences Heidelberg)

Claire Nauwelaers (MERIT - Maastricht University


Vypracováno Květen 2005


CÍL STUDIE

Cílem studie bylo zmapovat a charakterizovat možnosti a předpoklady rozvoje VaV v regionech se zřetelem na další rozvoj Evropského výzkumného prostoru (ERA)


Obsah studie je rozdělen do následujících oblastí:


1) Rozvoj regionálních politik VaV (RTDI) – současná situace a podmínky

2) Regionální inovační systém (RIS) v nových členských zemích (NMS)

3) Typologie regionálních inovačních aktivit a potenciálu regionů

4) Souhrn

strana 1 až 64


5) Přílohy

Annex A1: Struktury regionálního uspořádání a přehled pravomocí

Annex A2: Přehled RIS plánů a dokumentů

Annex A3: Seznam dostupných RIS dokumentů

Annex A4: Web-odkazy

Annex A5: Výběr z dokumentů Strukturálních fondů

Annex A6: RTDI financování v NMS

Annex B1: Přehled typologie Evropských regionů

Annex B2: Seznam NUTS2 regionů a jejich kódů

Annex C1: Přehled použitých indikátorů

Annex C2: Přehled dosažených hodnot indikátorů pro jednotlivé regiony

Annex C3: Component loadings of principal component analysis

strana 65 - 184


1) Rozvoj regionálních politik VaV (RTDI) – současná situace a podmínky

Projekt popisuje situaci v regionech v nových členských (MMS) a kandidátských zemích (CC) s cílem získat představu, jak tyto regiony mohou přispět k budování ERA.

Tyto regiony jsou velice diversifikovány a identifikace a pochopení těchto rozdílů je pokládáno za hlavní “challenge” projektu.

Studie pokrývá 55 regionů, definovaných jako NUTS2 v 12ti zemích (Bulharsko, Kypr, Česká Republika, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko).

V první části studie popisuje podmínky pro regionální RTDI v MMS a CC a důvody pro decentralizaci RTDI a popisuje podobnosti a rozdíly mezi regiony zmíněných zemí.

Dále charakterizuje RIS v MMS a CC pomocí tabulek a vstupních informací, získaných evidentně z návrhů projektů – nikoliv z jejich výsledků


Z přehledu dat je jasné, že to co mají regiony společné je velmi malá či žádná možnost regionálních autorit přímo řídit RTDI včetně přidělování financí, což studie jednoznačně doporučuje změnit.


2) Regionální inovační systém (RIS) v nových členských zemích (NMS)

a) Definuje RIS a jeho komponenty. Vychází z přístupu, že růst a konkurenceschopnost je závislá nejen na přísunu poznatků z VaV ale závisí i na schopnosti tyto poznatky využívat a rozšiřovat.

Zahrnuje 5 parametrů:

b) Dále uvádi charakteristiku regionů – NUTS 1 – 3

3) Typologie regionálních inovačních aktivit a potenciálu regionů

V poslední části studie rozebírá typologii RIS a pomocí multivariantní analysy s využitím řady indikátorů identifikuje 5 základních typů regionů a možnosti jejich dalšího rozvoje.

Metodiku výpočtu a jeho výsledky si netroufám obecně komentovat, v případě ČR mi její závěry nicméně připadají poněkud nepřesné (viz. závěr)


A "capital regions"

Jsou charakterisovány nejvyšším potenciálem integrace v rámci EU. Kromě vysoké úrovně VaV vykazují vysokou úroveň vzdělání obyvatel a zaměstnanost v high-tech sektoru.


B "regions with tertiary growth potential"

Jsou charakterisovány jako relativně rozvinuté oblasti, které nemají žádné přirozené centrum. Mají průměrnou úroveň “knowledge creation “, vzdělání obyvatel a relativně nízkou nezaměstnanost. Jejich růst je nižší než u A.


C "skilled manufacturing platforms regions"

Jsou charakterisovány průměrnou úrovní “knowledge creation “, a jistými ekonomickými problémy – hlavně vyšší nezaměstnaností v průmyslových oborech. Vzdělanost je srovnatelná s B.

České a Polské regiony jsou charakteristické relativně nižší nezaměstnaností, slušnou úrovní vzdělání a rozsahem využívání internetu.


D "industrially challenged regions"

Jsou charakterisovány omezenou “knowledge creation“, v kombinaci s vysokou zaměstnaností v tradičním průmyslu (ne příliš sofistikovaném).

Vzdělání průměrné, využití internetu nízké (Kromě ČR a Slovenska).

Tvoří největší podíl regionů v NMS a CC.


E "lagging behind agricultural regions"

Relativně zaostalé regiony s především zemědělskou produkcí





4) Souhrn

V závěru studie uvádí, že přes značně omezená vstupní data z MMS a CC, podává základní informace nezbytné pro definici priorit regionálních politik zaměřených na RTDI a tím přispívá k integraci MMS a CC do ERA.

4