AVO,o.p.s.

Aktivity pro výzkumné organizace,

obecně prospěšná společnost

 

 

 

 

 

 

Analýza a posouzení dokumentů souvisejících s výzkumem a vývojem podporovaným z veřejných prostředků

 

 

 

 

 

 

 

Název zakázky:               RVV č.24/04 - 2004

Rok zahájení řešení:       2004

Rok ukončení řešení:      2005

Zadavatel:                       Úřad vlády ČR, Rada pro výzkum a vývoj

Příjemce:                        Aktivity pro výzkumné organizace, o.p.s.

Autor dokumentu:           Ing. Václav Neumajer

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

prosinec 2004 - leden 2005

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

142 21 PRAHA 4, NOVODVORSKÁ 994, IČO: 27116786

tel.: 241493138,  23904 1998,  fax.: 241493138, e-mail: ops@avo.cz,

 

 

Obsah:

ÚVOD

A) Metodologie provedení analýzy                                                              str.  2

Shromáždění podkladů                                                                                                              2

Kontrola kompletnosti došlých podkladů                                                                                   2

Posouzení obsahu předaných dokumentů od jednotlivých poskytovatelů                                     3

a jejich shrnutí do tabulek

Souhrnné tabulkové vyjádření výsledků posouzení obsahu předaných                                         4

dokumentů

Slovní hodnocení obsahu předaných dokumentů od jednotlivých                                                 5

poskytovatelů

Shrnutí analýzy                                                                                                                          5

B) Slovní hodnocení obsahu dokumentů od jednotlivých poskytovatelů

AV ČR - Akademie věd ČR                                                                                                     5

ČBÚ - Český báňský úřad                                                                                                        8

GA ČR - Grantová agentura ČR                                                                                               9

MD - Ministerstvo dopravy                                                                                                    11

MK - Ministerstvo kultury                                                                                                       12

MO - Ministerstvo obrany                                                                                                      14

MPO - Ministerstvo průmyslu a obchodu                                                                                15

MPSV - Ministerstvo práce a sociálních věcí                                                                           17

MŠMT - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy                                                            19

MV - Ministerstvo vnitra                                                                                                         22

MZ - Ministerstvo zdravotnictví                                                                                               23

MZe - Ministerstvo zemědělství                                                                                              25

MŽP - Ministerstvo životního prostředí                                                                                    27

MZV - Ministerstvo zahraničních věcí                                                                                      29

NBÚ - Národní bezpečnostní ústředna                                                                                    30

SÚJB - Státní úřad pro jadernou bezpečnost                                                                           33

ÚV - Úřad vlády                                                                                                                     34

C) Shrnutí analýzy                                                                                          36

 


 

 

ÚVOD

 

Vláda České republiky dne 23. června 2004 přijala  usnesení č. 644 k hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků. Součástí usnesení byl i bod „předložit vládě do 30. června 2005 návrh na zjednodušení a sjednocení administrativy pro poskytování podpory a hodnocení výsledků projektů, výzkumných záměrů a dalších aktivit výzkumu a vývoje a jejich výsledků“.

Rada pro výzkum a vývoj (dále jen RVV) pro splnění uvedeného usnesení vlády zpracovala „Návrh postupu přípravy a principů metodiky hodnocení výzkumu a vývoje a jejich výsledků (Příloha k č.j. 6073/04-RVV)“ - uveden v příloze této studie. Zajištění úkolu „Zjednodušení a sjednocení administrativy výzkumu a vývoje“ jsou v tomto „Návrhu postupu“ věnovány kapitoly 6. a 7.

Pro zajištění splnění bodů 7.2 a 7.3 objednala Rada pro výzkum a vývoj u obecně prospěšné společnosti Aktivity pro výzkumné organizace o.p.s. provedení analýzy a posouzení dokumentů souvisejících s výzkumem a vývojem podporovaným z veřejných prostředků a návrh na zjednodušení a sjednocení administrativy  v oblasti výzkumu a vývoje. Konkrétní obsah prací je uveden jako specifikace objednávky č.24/04 - 2004 - „Věcné zadání a specifikace požadavků“ - uveden v příloze této studie.

 

Obsahem této části studie je analýza a posouzení dokumentů souvisejících s výzkumem a vývojem podporovaným z veřejných prostředků.


A) Metodologie provedení analýzy

Shromáždění podkladů

Na základě bodu 7.1. z dokumentu „Návrh postupu přípravy a principů metodiky hodnocení výzkumu a vývoje a jejich výsledků“ rozeslala RVV všem relevantním poskytovatelům dne 10. září 2004 pod Č.j.: 6101/04-RVV žádost o „poskytnutí podkladů týkajících se vyhlašování, hodnocení, kontroly atd. při poskytování podpory ve výzkumu a vývoji tj. dokumentů, které Váš resort v rámci své působnosti jako poskytovatel pro tyto účely vydal. Podrobný výčet podkladů je uveden v oddílu 7.1 První etapa - shromáždění podkladů o současném stavu“. Uvedené dokumenty jsou přílohou této analýzy.

Jednalo se zejména o následující podklady:

1)  Popis systému podpory výzkumu a vývoje v působnosti poskytovatele a způsobu, jakým je uplatňován (jak jsou vybíráni oponenti, členové rad programů atd.).

2)  Vnitřní předpisy poskytovatele týkající se výzkumu a vývoje.

3)  Znění vyhlášených programů výzkumu a vývoje, výzev k předložení návrhů výzkumných záměrů nebo zadání veřejných zakázek (zahrnující i formuláře pro podávání návrhů projektů, pro prokazování způsobilosti atd.).

4)  Ke způsobu přijímání návrhů a hodnocení splnění podmínek veřejné soutěže nebo jiné aktivity (včetně formuláře protokolu).

5)  K hodnocení návrhů projektů (včetně formulářů pro oponentní posudky, statutů a jednacích řádů odborných poradních orgánů poskytovatele pro hodnocení – rad programů, formulářů pro rady k hodnocení podle vyhlášených kritérií, formulářů protokolů o hodnocení, atd.)

6)  Ke způsobu informování uchazečů o výsledcích hodnocení návrhů aktivit.

7)  Vzorové smlouvy a rozhodnutí o poskytnutí podpory.

8)  K organizačnímu zajištění aktivit poskytovatele (veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, hodnocení výzkumných záměrů, zadávání veřejných zakázek).

9)  K průběžnému hodnocení řešených aktivit výzkumu a vývoje.

10) Ke kontrole u příjemců podpory.

11) Vzorové smlouvy o úpravě vlastnických a užívacích práv k výsledkům aktivit.

12) K závěrečnému hodnocení výsledků projektů (včetně formulářů pro oponentní posudky, formulářů pro rady k hodnocení podle cílů programu, formulářů protokolů o hodnocení, atd.).

Po shromáždění těchto podkladů je předala RVV ke zpracování obecně prospěšné společnosti Aktivity pro výzkumné organizace.

Kontrola kompletnosti došlých podkladů

Veškeré předané podklady byly zaevidovány a byla provedena základní - zjednodušená kontrola jejich kompletnosti, která vycházela prakticky pouze z porovnání názvů dokumentů (příp. elektronických souborů) s obsahem předpokládaným ve výše uvedených 12-ti bodech.

Na základě výsledků této kontroly bylo několik poskytovatelů dodatečně požádáno o doplnění chybějících podkladů.

Přehled dodaných podkladů byl shrnut do tabulky „Soupis dokumentů dodaných jednotlivými poskytovateli“ (v příloze). Pro další práci bylo, vzhledem k velkému objemu dat (přes 80MB v souborech .doc nebo .pdf) rozhodnuto, že pro další analýzu budou využity pouze skutečně dodané podklady a nikoliv např. odkazy na internetové stránky apod.

Pro označení jednotlivých oslovených poskytovatelů byly pro větší přehlednost použity zkratky:

 

AV ČR           Akademie věd ČR

BIS                 Bezpečnostní informační služba

ČBÚ               Český báňský úřad

ČÚZK             Český úřad zeměměřičský a kartografický

GA ČR           Grantová agentura ČR

MD                 Ministerstvo dopravy

MI                  Ministerstvo informatiky

MK                 Ministerstvo kultury

MMR             Ministerstvo pro místní rozvoj

MO                 Ministerstvo obrany

MPO              Ministerstvo průmyslu a obchodu

MPSV            Ministerstvo práce a sociálních věcí

MS                 Ministerstvo spravedlnosti

MŠMT           Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

MV                 Ministerstvo vnitra

MZ                 Ministerstvo zdravotnictví

MZe               Ministerstvo zemědělství

MŽP               Ministerstvo životního prostředí

MZV               Ministerstvo zahraničních věcí

NBÚ               Národní bezpečnostní ústředna

SÚJB              Státní úřad pro jadernou bezpečnost

ÚV                  Úřad vlády

 

Posouzení obsahu předaných dokumentů od jednotlivých poskytovatelů a jejich shrnutí do tabulek

Pro posouzení dokumentů a postupů jednotlivých poskytovatelů byl vytvořen podklad, shrnující zákonné požadavky na jejich obsah - „Podklad pro posouzení administrativních dokumentů“ (v příloze). V podkladu jsou pro jednotlivé posuzované dokumenty vždy shrnuty nutné náležitosti vyplývající ze zákona 130/2002 (Zákon o podpoře výzkumu a vývoje) a z doprovodných nařízení vlády č. 461/2002 Sb. a č. 462/2002 Sb. 

Na základě tohoto podkladu byly pak dokumenty od jednotlivých poskytovatelů podrobně analyzovány a výsledky zaznamenány pro každého poskytovatele zvlášť do standardizované tabulky.

První sloupec uvedené tabulky (Kontrolované dokumenty) obsahuje soupis dokumentů, které měl poskytovatel dodat. Soupis vychází z obsahu bodu 7.1. z dokumentu „Návrh postupu přípravy a principů metodiky hodnocení výzkumu a vývoje a jejich výsledků“ (viz výše).

Další sloupce (nazvané souhrnně Stav dokumentů u poskytovatele)analyzují shodu poskytnutých dokumentů s „Podkladem pro posouzení administrativních dokumentů“.

První z těchto sloupců („je k dispozici?“) uvádí, zda požadovaný dokument byl poskytovatelem předán.

Další sloupec („shoda s podkladem“) uvádí, zda obsah dokumentu souhlasí se zákonnými předpisy.

Pro další využití dodaných podkladů jsou v dalším sloupci („název souboru“) uvedeny konkrétní názvy elektronické verze příslušných dokumentů.

V sloupci „poznámka“ je pak v případě, že v sloupci „shoda s podkladem“ je „ne“, uvedeno v čem dokument nevyhovuje zákonným předpisům a v případě, že v sloupci „shoda s podkladem“ je „ano“, upozornění na případnou zajímavost v dokumentu, která by mohla být využita při další fázi řešení zakázky - návrhu na zjednodušení administrativy.

Současně byly pro využití v další části studie soustředěny do jednoho adresáře elektronické verze formulářů žádostí o podporu a elektronické verze formulářů oponentských posudků. Současně byly změněny názvy příslušných souborů tak, aby z nich bylo jasně patrno, o kterého poskytovatele se jedná.

Při analýze podkladů bylo zjištěno, že pokud dotyčný poskytovatel po r.2002 vyhlašoval a hodnotil Výzkumné záměry podporované institucionálním financováním, vždy vycházel z podkladů, kterou pro tuto oblast vyhotovilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Proto v dalším nebyla oblast institucionální podpory analyzována (pouze u MŠMT).

Obdobná situace je u analýzy splnění náležitostí vlastních programů výzkumu a vývoje. Analýza se týká pouze již vyhlášených programů, které tedy byly schváleny vládou a obsahují tak veškeré nutné náležitosti.

Proto v dalším nebyly analyzovány náležitosti programů výzkumu a vývoje

Vzhledem k velkému objemu kontrolovaných dat spolupracovalo na zpracování uvedených tabulek několik odborníků, takže tabulky nevykazují zcela shodnou formální úroveň zpracování.

Jednotlivé tabulky analyzující dokumenty od těch poskytovatelů, kteří dodali alespoň část podkladů,  jsou v příloze studie.

Souhrnné tabulkové vyjádření výsledků posouzení obsahu předaných dokumentů

Obsahy jednotlivých tabulek byly shrnuty do souhrnné tabulky „PŘEHLED VÝSLEDKŮ POROVNÁNÍ DOKUMENTACE U POSKYTOVATELŮ“. Pro zpřehlednění byly vypuštěny některé sloupce původních tabulek jednotlivých poskytovatelů tak, aby zbyly jen dva (v případě současného vyhlašování jak programových projektů tak veřejných zakázek jsou použity čtyři sloupce - vždy dva a dva stejně nazvané).

Prvním sloupcem je sloupec označen „dodáno“, který opět uvádí, zda poskytovatel dodal příslušný dokument. Tučně červeným písmem jsou v něm zdůrazněny nedodané dokumenty. Druhý sloupec je označen jako „poznámka“ a jsou v něm červeným písmem na šedém podklady zvýrazněny nalezené odchylky od zákonných požadavků dle výše uvedeného souhrnu „Podklad pro posouzení administrativních dokumentů“.  Standardním černým tiskem na bílém podkladu jsou uvedeny případné doplňující poznámky ke kontrolovanému dokumentu využitelné pro další řešení zakázky. (V případě černobílého tisku je možná snadná identifikace „tučným“ písmem a šedým podkladem).

V případě, že poskytovatel vyhlásil několik programů, jejichž administrativní dokumenty se lišily, jsou uváděny zvlášť pro každý program (pouze u MŠMT). Souhrnná tabulka je uvedena v přílohách studie.

Slovní hodnocení obsahu předaných dokumentů od jednotlivých poskytovatelů

Slovní hodnocení obsahu předaných dokumentů od jednotlivých poskytovatelů je uvedeno v další části analýzy. Jsou zde do přiměřené hloubky analyzovány dodané podklady obdržené od poskytovatelů. Pro možnost srovnání výsledků je postupováno dle oddílu 7.1 První etapa - shromáždění podkladů o současném stavu“ dle žádosti o „poskytnutí podkladů týkajících se vyhlašování, hodnocení, kontroly atd. při poskytování podpory ve výzkumu a vývoji….“ RVV (viz výše). Diskutovány jsou tedy tyto body (zkrácené znění):

1)   Popis systému podpory výzkumu a vývoje v působnosti poskytovatele.

2)   Vnitřní předpisy poskytovatele týkající se výzkumu a vývoje.

3)   Znění vyhlášených programů výzkumu a vývoje.

4)   Ke způsobu přijímání návrhů a hodnocení splnění podmínek veřejné soutěže.

5)   K hodnocení návrhů projektů.

6)   Ke způsobu informování uchazečů o výsledcích hodnocení návrhů aktivit.

7)   Vzorové smlouvy a rozhodnutí o poskytnutí podpory.

8)   K organizačnímu zajištění aktivit poskytovatele.

9)   K průběžnému hodnocení řešených aktivit výzkumu a vývoje.

10) Ke kontrole u příjemců podpory.

11) Vzorové smlouvy o úpravě vlastnických a užívacích práv k výsledkům aktivit.

12) K závěrečnému hodnocení výsledků projektů.

Shrnutí analýzy

V této části jsou shrnuty výsledky analýzy a zdůrazněny obecné rysy - klady a zápory - dokumentů u poskytovatelů. Diskutovány jsou opět na základě výše uvedených bodů. V některých případech bylo možno z dodaných podkladů vydedukovat obecné trendy - v některých případech je však „pestrost“ dokumentů taková, že lze upozornit pouze na nejčastější závady a opomenutí.

 

B) Slovní hodnocení obsahu dokumentů od jednotlivých poskytovatelů

Z oslovených poskytovatelů neposkytli žádné podklady:

BIS                 Bezpečnostní informační služba

ČÚZK             Český úřad zeměměřičský a kartografický

MI                  Ministerstvo informatiky

MMR             Ministerstvo pro místní rozvoj

MS                 Ministerstvo spravedlnosti

 

AV ČR - Akademie věd ČR

1)   Popis systému podpory výzkumu a vývoje v působnosti poskytovatele.

Pro potřeby analýzy poskytovatel dodal dokument „Systém podpory výzkumu a vývoje v AV ČR“. Z něj vyplývá, že AV ČR poskytuje účelovou podporu výzkumu a vývoje jak v grantových projektech, tak v programových projektech. Systém podpory grantových projektů zajišťuje Grantová agentura AV ČR (GA AV ČR) a pro poskytování účelové podpory jsou jmenovány Akademickou radou (zástupcem poskytovatele) odborné poradní orgány - Rady programů. Administrativně tuto činnost zajišťuje také GA AV ČR.

2)   Vnitřní předpisy poskytovatele týkající se výzkumu a vývoje.

Pro činnost GA AV ČR jsou vydány „Statut Grantové agentury Akademie Věd ČR“, „Zásady činnosti Grantové agentury Akademie věd ČR“ a „Jednací a volební řád Grantové agentury Akademie věd ČR“.

3)   Znění vyhlášených programů výzkumu a vývoje.

Pro oba typy projektů jsou k dispozici kompletní vyhlášení obsahující potřebné náležitosti včetně Zadávací dokumentace.

Pro oba typy projektů jsou také k dispozici rozsáhlé soubory formulářů Přihlášky do soutěže (je otázkou, zda nejsou až příliš podrobné). 

4)   Ke způsobu přijímání návrhů a hodnocení splnění podmínek veřejné soutěže.

Grantové projekty: V „Zásadách“ je uvedeno, že Komisi pro přijímání návrhů projektů  ad hoc předseda GA AV ČR. O postupu při přijímání návrhů grantových projektů podává komise zprávu Předsednictvu GA AV ČR. Bližší podrobnosti ani protokoly nejsou uvedeny.

Programové projekty: Přijímací komisi jmenuje Akademická rada. Komise zpracovává předepsaný „Souhrnný protokol o převzetí návrhů projektů do tématického programu“.

5)   K hodnocení návrhů projektů.

Grantové projekty: Systém poskytování účelové podpory zajišťují Oborové rady (OR) - odborný poradní orgán GA AV ČR. Jejich členové jsou jmenováni na základě výsledků voleb provedených Akademickým sněmem z řad odborníků v příslušných vědních oborech. OR stanovují vhodné oponenty (nejméně dva; obvykle 3 - z toho jeden zahraniční; je k dispozici Formulář oponentského posudku i pro zahr. oponenty), zajišťují hodnocení návrhů a předkládají konečný pořadník návrhů grantových projektů „Vedení GA AV ČR“, které je složeno ze členů Předsednictva GA AV ČR a předsedů oborových rad.. Vedení rozhoduje o rozdělení účelových finančních prostředků vyčleněných z rozpočtu Akademie pro GA AV (formuláře PROTOKOLŮ) a o tomto rozhodnutí pouze informuje předseda Vedení Akademickou radu. Tento postup není v souladu se zákonem 130/2002 §21, bod 7), podle kterého konečné rozhodnutí při přidělování účelové podpory má poskytovatel - tedy Akademická rada.

Programové projekty: Pro hodnocení návrhů programových projektů ustavuje AV ČR odborné poradní orgány - Rady programů. Ty ke každému návrhu projektu stanoví nejméně 2 oponenty, na základě jejich posudků hodnotí návrhy projektů a o výsledku hodnocení zpracují protokol, který předkládají Akademické radě AV ČR. Je k dispozici Formulář oponentského posudku, který však akcentuje spíše kritéria grantových projektů a nikoliv programových programů s aplikačním zaměřením (především soulad s cíli vyhlášeného programu). Výsledky hodnocení Radou jsou zpracovány v „Hodnocení návrhu projektu“, který však nepředepisuje stanovení pořadí.

6)   Ke způsobu informování uchazečů o výsledcích hodnocení návrhů aktivit.

V obou případech jsou výsledky hodnocení uveřejněny v zákonné lhůty na internetu. Písemně pouze na požádání uchazeče.

7)   Vzorové smlouvy a rozhodnutí o poskytnutí podpory.

Grantové projekty: K dispozici je vzorová „Smlouva o poskytnutí dotace na účelovou podporu grantového projektu (badatelského projektu)“, která nepředpokládá spolupráci spolupříjemců, ale více příjemců se 100%-ním financováním z dotace. Nesplňuje však některé potřebné náležitosti § 9 odst.1 zák. 130/2002. Není např. uvedeno rozdělení uznaných nákladů a dotace na jednotlivé roky řešení, poskytovatel si vyhrazuje právo změny výše účelové podpory i bez dodržení postupů daných nařízením 461/2002 apod.

Programové projekty: K dispozici je vzorová „SMLOUVA o podmínkách a poskytnutí účelové podpory na řešení projektu programu“. Smlouva nepředpokládá spolupráci spolupříjemců, ale pouze více příjemců. I s tímto zjednodušením však smlouva nevyhovuje několika ustanovením § 9 odst.1 zák. 130/2002. Není např. uvedeno rozdělení uznaných nákladů a dotace na jednotlivé roky řešení, termíny zahájení a ukončení řešení projektu, poskytovatel si vyhrazuje právo změny výše účelové podpory i bez dodržení postupů daných nařízením 461/2002 apod.

8)   K organizačnímu zajištění aktivit poskytovatele.

Veškeré aktivity spojené s poskytováním účelové podpory zajišťuje GA AV ČR.

9)   K průběžnému hodnocení řešených aktivit výzkumu a vývoje.

Grantové projekty: Řešitel grantového projektu, kterému je tato povinnost uložena smlouvou a jeho prostřednictvím také další řešitelé z jiných pracovišť podávají za každý rok řešení projektu nebo na vyžádání, zprávu o průběhu řešení a způsobu použití poskytnutých finančních prostředků podle pokynů vydaných GA AV. Zprávy o průběhu řešení i o jeho ukončení hodnotí příslušné oborové rady. Výsledky hodnocení schvaluje Vedení GA AV.

Programové projekty: Ve smlouvě je zakotveno: „Kontrola průběhu řešení projektu se uskutečňuje na základě písemných zpráv příjemce 1 o průběhu prací na projektu a o dosažených výsledcích. Výkazy o způsobu použití účelové podpory předkládá každý z příjemců samostatně, a to prostřednictvím příjemce 1.“

Bližší podrobnosti nejsou uvedeny.

10) Ke kontrole u příjemců podpory.

Viz bod. 9.

11) Vzorové smlouvy o úpravě vlastnických a užívacích práv k výsledkům aktivit.

Grantové projekty: Smlouvy není nutné uzavírat - jsou dle zákona 130/2002 povinné pouze pro aplikovaný výzkum.

Programové projekty: Základní principy úprav jsou zakotveny ve „Smlouvě o podmínkách a poskytnutí účelové podpory na řešení projektu programu“, konkrétní smlouvy však předloženy nebyly.

12) K závěrečnému hodnocení výsledků projektů.

Grantové projekty: Po ukončení řešení grantového projektu vypracuje ve stanovené době jeho řešitel podle pokynů GA AV závěrečnou zprávu, ve které uvede i výsledky dosažené případnými řešiteli z jiných pracovišť. Tu hodnotí příslušné oborové rady a výsledky hodnocení  (shrnuté do formuláře „Závěrečné hodnocení grantového projektu“) schvaluje Vedení GA AV.

Programové projekty: Ve smlouvě je zakotveno: „Příjemce 1 dále zajistí, aby řešitel 1 projektu po ukončení řešení projektu vypracoval podle pokynů poskytovatele závěrečnou zprávu. Příjemce 1 předloží tuto souhrnnou zprávu, i za ostatní příjemce, poskytovateli nejpozději do 30 dnů po ukončení řešení projektu.“Bližší podrobnosti nejsou uvedeny.

ČBÚ - Český báňský úřad

1)   Popis systému podpory výzkumu a vývoje v působnosti poskytovatele.

Český báňský úřad zadává řešení projektů na základě jediného programu. Témata jednotlivých projektů jsou vyhlašována pouze formou veřejných zakázek.

2)   Vnitřní předpisy poskytovatele týkající se výzkumu a vývoje.

Vzhledem k tomu, že od platnosti zákona č. 40/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nezahajoval resort ČBÚ žádné nové projekty a aktivity, jsou vnitřní předpisy pro oblast VaV v současné době předmětem schvalovacího řízení. (Předložen návrh opatření předsedy ČBÚ k ustavení odborného poradního orgánu předsedy ČBÚ pro oblast VaV, k plánování, realizaci, kontrole a vyhodnocení programů výzkumu a vývoje v resortu státní báňské správy)

3)   Znění vyhlášených programů výzkumu a vývoje.

Témata jednotlivých projektů jsou vyhlašována formou veřejných zakázek formou výzvy více zájemcům. Pro zadávací řízení jsou používány předepsané formuláře a postupy, které jsou k dispozici na Internetu. Předložena jedna konkrétní výzva, která v sobě obsahuje nejen náležitosti vyhlášení, ale i návrh projektu a smlouvy o řešení. Formalizovaný návrh projektu je velmi stručný a neobsahuje dotaz na navrhovanou procentní výši veřejné podpory.

4)   Ke způsobu přijímání návrhů a hodnocení splnění podmínek veřejné soutěže.

Je zpracován vzorový „Protokol pro výsledek činnosti komise pro otevírání obálek“, kterou jmenuje jednotlivě svým dopisem předseéda ČBÚ. Součástí Protokolu je formulář pro splnění „Podmínek dle výzvy“. (oba dodány)

5)   K hodnocení návrhů projektů.

Předsedou úřadu je jmenován hodnotící odborný orgán, který zápisem z jednání  na základě hodnocení došlých návrhů stanoví pořadí nabídek a doporučí řešení navržených projektů. Jen v odůvodněných případech jsou návrhy projektů oponovány oponenty vybranými z řad soudních znalců nebo nezávislými organizacemi s obdobným profesním zaměřením. (dodán „Statut a jednací řád odborného poradního orgánu“ a „Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek“)

6)   Ke způsobu informování uchazečů o výsledcích hodnocení návrhů aktivit.

O přidělení zakázky jsou uchazeči informováni vzorovými dopisy. (dodán)

7)   Vzorové smlouvy a rozhodnutí o poskytnutí podpory.

S vybraným uchazečem je uzavřena smlouva na řešení (vzor dodán)

8)   K organizačnímu zajištění aktivit poskytovatele.

Připravován návrh opatření předsedy ČBÚ.

9)   K průběžnému hodnocení řešených aktivit výzkumu a vývoje.

Jsou uskutečňovány pravidelné kontrolní dny. Výsledek je zaznamenán do vzorového formuláře s přílohou „Zjišťovací protokol“ uvádějícího rozhodující skutečnosti řešení projektu. (obojí dodáno)

10) Ke kontrole u příjemců podpory.

Finanční kontrola je prováděna nejméně u 5% řešených projektů nezávislou odbornou firmou vybranou na základě vnitřního výběrového řízení za účasti odborných pracovníků poskytovatele. Závěrečná zpráva o provedené finanční kontrole za rok 2004 je zpracována do předepsaného formuláře. (dodáno)

11) Vzorové smlouvy o úpravě vlastnických a užívacích práv k výsledkům aktivit.

Tyto smlouvy nejsou uzavírány (o „Práva k poznatkům a využití poznatků“ definuje bod XV. Vzorové smlouvy). Výsledky řešení jako nehmotný majetek jsou předávány k realizaci mezi odbory ČBÚ protokolem o zařazení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku do užívání. (protokol dodán)

12) K závěrečnému hodnocení výsledků projektů.

Výsledky projektů jsou oponovány oponenty z řad soudních znalců nebo nezávislými organizacemi s obdobným profesním zaměřením. Pro další období jsou připraveny formuláře „Souhrn údajů za projekt programu VaV ČBÚ“ a „Závěrečné hodnocení řešení projektu“. (oba návrhy dodány)

 

GA ČR - Grantová agentura ČR

1)   Popis systému podpory výzkumu a vývoje v působnosti poskytovatele.

Pro potřeby analýzy poskytovatel dodal celkem podrobný dokument (plus seznam dodaných podkladů). Navíc součástí těchto dokumentů veřejně přístupných na internetu je i velmi podrobný dokument „Grantový systém GA ČR 2004 - Základní informace a metodické pokyny“ (GA ČR 2a.), který obsahuje kompletní  informace týkajícího se vyhlašování, podávání žádostí, financování, hodnocení, a kontroly při poskytování podpory ve výzkumu a vývoji. V něm najde uchazeč veškeré informace, které potřebuje pro podání a následné řešení projektu. V řadě nařízení (především ve finanční oblasti) poskytuje tento dokument přesnější výklad a omezení než příslušné nař. 461/2002 (přebírá některé osvědčené formulace z původního nař. 88/2001.

Systém vyhlašování a především hodnocení projektů a míry veřejné podpory je samozřejmě ovlivněn tím, že GA ČR vypisuje pouze projekty badatelského výzkumu, tedy případné snížení míry podpory pod 100% je dáno existencí jiných zdrojů financování - nevyplývá z omezení výše veřejné podpory dle typu výzkumu podle zák.130/2002 resp. nař. 461/2002. (všechny dokumenty dodány)

2)   Vnitřní předpisy poskytovatele týkající se výzkumu a vývoje.

Výše uvedený „Grantový systém GA ČR 2004 - Základní informace a metodické pokyny“ (GA ČR 2a.) spolu s formuláři prakticky všech potřebných dokumentů tvoří ucelené vnitřní předpisy pro celý proces poskytování podpory výzkumu a vývoje. (všechny dokumenty dodány)

3)   Znění vyhlášených programů výzkumu a vývoje.

„Vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji na grantové, doktorské grantové a postdoktorské grantové projekty“ uveřejňované v Obchodním věstníku, v Bulleti­nu GA ČR a na veřejné počítačové síti Internet splňuje potřebné náležitosti. Zadávací dokumentace je součástí GA ČR 2a a k dispozici je soubor formulářů „Žádosti  o  udělení grantu standardního (doktorského, postdoktorského) projektu“ včetně „Čestného prohlášení prokazující způsobilost uchazeče…“ a dalších náležitostí. (všechny dokumenty dodány)

 

 

4)   Ke způsobu přijímání návrhů a hodnocení splnění podmínek veřejné soutěže.

V GA ČR 2a je uvedeno, že přijímací komisi jmenuje předseda GA ČR. Formalizace tohoto aktu však chybí. Pro postup přijímání projektů existuje předpis „Přijímání grantových přihlášek do veřejné soutěže“shrnující soubor kontrolovaných skutečností a je formalizován výstupní „Protokol komise pro příjem a kontrolu žádostí o udělení grantů“. Grantové přihlášky vyhovující po formální stránce jsou zařazeny do dalšího řízení a je jim určen zpravodaj. (všechny dokumenty dodány)

5)   K hodnocení návrhů projektů.

Celý proces hodnocení řídí Oborové komise GA ČR, které jsou odborným poradním orgánem pro hodnocení návrhů grantových projektů. Je k dispozici jejich Statut a Jednací řád.

Určený zpravodaj ve spolupráci s vedoucím odborné sekce zkontroluje grantovou přihlášku a na odborné nebo finanční nedostatky upozorní příslušnou komisi, navrhne oponenty a předloží je komisi ke schválení. Oponentský posudek je zpracován na základě příslušného formuláře, který obsahuje předem daná a zveřejněná kritéria hodnocení. Na základě posudků externích oponentů (dva oponenti z ČR a obvykle ještě jeden zahraniční) a vyjádření zpravodaje jsou grantové přihlášky uspořádány podle kvality za daný podobor a předány komisi. Ta projedná grantové přihlášky navržené k udělení grantu, sestaví návrh za celý obor nebo program a grantové pro­jekty vhodné k udělení grantu doporučí předsednictvu GA ČR, které rozhodne s konečnou platností. O výsledku hodnocení každé grantové přihlášky vypracuje komise proto­kol. V žádném dokumentu však není zakotvena povinnost zpracovat pořadí návrhů projektů. (všechny dokumenty dodány)

6)   Ke způsobu informování uchazečů o výsledcích hodnocení návrhů aktivit.

GA ČR písemně vyro­zumí navrhovatele i uchazeče o udě­lení grantu nebo o zamítnutí grantové přihlášky, a to v termínu uvedeném ve vyhlášení veřejné soutěže; s příjemcem uzavře smlouvu nebo vydá v jeho prospěch rozhodnutí, kde jsou zakotveny podmínky pro financo­vání a povinnosti příjemce i řešitele v průběhu řešení. Současně je seznam grantových projektů, kterým byly uděleny granty uveřejněn v Bulletinu GA ČR a na internetových stránkách GA ČR. (všechny dokumenty dodány)

7)   Vzorové smlouvy a rozhodnutí o poskytnutí podpory.

S vybraným uchazečem je uzavřena „Smlouva o řešení grantového projektu a poskytnutí účelových prostředků ze státního rozpočtu ČR na jeho podporu“, která splňuje předepsané náležitosti. V její příloze je uveden podrobný rozpis podpory na nejbližší rok (včetně spolupříjemců), není však nikde definováno rozdělení nákladů mezi jednotlivé roky řešení. (všechny dokumenty dodány)

8)   K organizačnímu zajištění aktivit poskytovatele.

Kancelář GA ČR zajišťuje činnost GA ČR po organizační a administrativní stránce. V současné době má kancelář 32 pracovníků. 6 odborných sekcí v počtu 20 pracovníků zajišťuje organizačně posuzovací řízení jednak nově podaných grantových přihlášek, dále pokračujících projektů a nakonec ukončených projektů.

9)   K průběžnému hodnocení řešených aktivit výzkumu a vývoje.

Postup řešení grantového projektu je hodnocen na základě dílčí zprávy, která shrnuje postup řešení, infor­muje o dosažených výsledcích a o hospodaření s přidělenými prostředky za uplynulé období. Řešitel je povinen za každý rok řešení projektu tuto dílčí zprávu vypracovat na předepsaných formulářích. Kontrolu dílčí zprávy provádí zpravodaj s odbornou a kontrolní sekcí kanceláře GA ČR. K dispozici je stručný pokyn navrhující administrativní postup při různých typech nalezených závad. (všechny dokumenty dodány)

10) Ke kontrole u příjemců podpory.

Kontrolní sekce provádí detailní kontroly hospodaření s grantovými prostředky u vybraných příjemců. O každé kontrole je sepsán protokol s návrhem na řešení. . Předsednictvo GA ČR na svých pravidelných zasedáních projednává závěry kontrolní sekce a rozhoduje o případném postihu příjemce. Vzhledem k nedostatku pracovníků je prováděna kontrola pouze u necelé poloviny zákonem stanoveného počtu projektů. (všechny dokumenty dodány)

11) Vzorové smlouvy o úpravě vlastnických a užívacích práv k výsledkům aktivit.

GA ČR nemá smlouvy upravující vlastnická a užívací práva k výsledkům. Zákon 130/2002 je předepisuje pouze pro aplikovaný výzkum.

12) K závěrečnému hodnocení výsledků projektů.

Obdobně jako v bodu 9) je postupováno i při závěrečném hodnocení projektu, kde je jako výsledek projektu předkládána publikace. Pouze v ojedinělém případě, kdy výsledkem není publikace, je organizováno oponentní řízení. Případná nízká úroveň řešení slouží i jako vodítko pro hodnocení dalších žádostí o podporu od stejného uchazeče. (všechny dokumenty dodány)

 

MD - Ministerstvo dopravy

1)   Popis systému podpory výzkumu a vývoje v působnosti poskytovatele.

Poskytovatel nedodal žádný popis systému podpory výzkumu a vývoje. (Viz bod 2)

2)   Vnitřní předpisy poskytovatele týkající se výzkumu a vývoje.

Celý systém upravuje „Metodický pokyn pro realizaci programů VaV č.j. 241/2004-520-TPV“. Pokyn velmi podrobně definuje všechny potřebné činnosti a kroky v systému podpory výzkumu a vývoje z veřejných zdrojů. Jsou zde i definovány kompetence a zodpovědnost jednotlivých odborů ministerstva v této oblasti. Velmi inspirativní je vydání souhrnného dokumentu (brožury) „Podklad pro veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji“ vždy při vyhlášení veřejné soutěže. Dokument shrnuje všechny potřebné informace, které potřebuje uchazeč znát pro úspěšné podání návrhu projektu včetně vysvětlení pojmů, způsobů financování apod. (Brožura dodána). Pro naprostou většinu aktů má poskytovatel zpracovány formalizované dokumenty a ve velké míře využívá při všech procesech softwarovou podporu.

3)   Znění vyhlášených programů výzkumu a vývoje.

V uvedené brožuře je kompletní  vyhlášení příslušného programu se všemi náležitostmi. Pro podání žádosti o podporu je k dispozici několik dokumentů definujících obsah žádosti a vysvětlujících potřebné pojmy. Vlastní žádost je v softwarové formě dosažitelná na internetu. Vyhlášení i žádost splňuje všechny náležitosti (dokumenty dodány).

4)   Ke způsobu přijímání návrhů a hodnocení splnění podmínek veřejné soutěže.

Komise pro přijímání návrhů projektů je jmenována koordinačním útvarem dle podmínek zák.130/2002. Podrobnější způsob jmenování není uveden. Pro přijímací řízení slouží softwarový „Formulář hodnocení komise pro přijímání návrhů projektů“, který kontroluje projekt v návaznosti na softwarovou formu žádosti. (dodán)

5)   K hodnocení návrhů projektů

Pro hodnocení projektů jmenuje koordinačníodbor „Odborný poradní orgán pro hodnocení návrhů projektů“. K dispozici je jeho Statut a Jednací řád. Projekt hodnotí dva oponenti podle předepsaného formuláře. Výsledky hodnocení oponentů i jednotlivých členů se zadávají do softwarové aplikace, která automaticky stanoví pořadí a vydá protokol. Odborný orgán stanoví konečné pořadí návrhů. O výsledku veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji rozhodne poskytovatel zastoupený ředitelem odboru 210.

6)   Ke způsobu informování uchazečů o výsledcích hodnocení návrhů aktivit.

Koordinační útvar zabezpečí vyrozumění účastníkům soutěže, připraví smlouvy s řešiteli úspěšných projektů, zabezpečí zahájení projektů a jeho financování. Konkrétní podrobnosti chybí.

7)   Vzorové smlouvy a rozhodnutí o poskytnutí podpory.

S úspěšným uchazečem je uzavřena podrobná Smlouva o poskytnutí dotace, která splňuje všechny náležitosti. Její přílohou jsou Všeobecné podmínky a řada dalších upřesňujících dokumentů. (vše dodáno)

8)   K organizačnímu zajištění aktivit poskytovatele.

Viz „Metodický pokyn pro realizaci programů VaV č.j. 241/2004-520-TPV“ (bod. 2).

9)   K průběžnému hodnocení řešených aktivit výzkumu a vývoje.

Ve Smlouvě o poskytnutí dotace je příjemce zavázán průběžně podávat poskytovateli prostřednictvím webové aplikace informace o tom, zda a jak jsou plněny jednotlivé etapy řešení. Probíhá pravidelné hodnocení (kontrolní dny) nejméně 3x za rok.

10) Ke kontrole u příjemců podpory.

Koordinační útvar také zabezpečuje kontrolní činnost spojenou s čerpáním prostředků a to nejméně u 5% realizovaných projektů ročně, přičemž je nutno kontrolovat účetní postupy příjemců, respektive příjemců – koordinátorů, a oprávněnost vynaložených  prostředků.

11) Vzorové smlouvy o úpravě vlastnických a užívacích práv k výsledkům aktivit.

Základní náležitosti úprav vlastnických a užívacích práv jsou obsahem Smlouvy o poskytnutí dotace. Zvlášť je pak zpracována vzorová smlouva. (dodána)

12) K závěrečnému hodnocení výsledků projektů.

Podmínky závěrečného hodnocení jsou obsahem Všeobecných podmínek. Ke všem hodnocením (průběžným i závěrečným) jsou zpracovány formalizované dokumenty a prováděcí pokyny.

 

MK - Ministerstvo kultury

1)   Popis systému podpory výzkumu a vývoje v působnosti poskytovatele.

Poskytovatel nedodal žádný popis systému podpory výzkumu a vývoje. (Viz bod 2)

2)   Vnitřní předpisy poskytovatele týkající se výzkumu a vývoje.

Celý systém „Podmínek účelové a institucionální podpory výzkumu a vývoje v resortu kultury“ je popsán ve velmi podrobném Příkazu ministra kultury č. 26 /2003, který definuje všechny dokumenty a postupy při poskytování podpory. Za organizační, administrativní a finanční opatření k  účelové podpoře výzkumu a vývoje poskytované na základě veřejné soutěže odpovídá za Ministerstvo kultury Koordinační centrum pro výzkum a vývoj a dle jednotlivých programů příslušné věcné odbory. (příkaz dodán)

3)   Znění vyhlášených programů výzkumu a vývoje.

Veškeré údaje vyžadované při vyhlášení veřejné soutěže obsahuje „Zadávací dokumentace k návrhu programového projektu výzkumu a vývoje MK“. K dispozici je i formalizovaná „„PŘIHLÁŠKA NÁVRHU O PROGRAMOVÝ PROJEKT MINISTERSTVA KULTURY ČR NA ROK 2004“, která vychází z údajů databáze CEP. Přihláška neobsahuje dotaz na navrhovanou procentní výši veřejné podpory. (oba dokumenty dodány)

4)   Ke způsobu přijímání návrhů a hodnocení splnění podmínek veřejné soutěže.

Ředitel příslušného odboru jmenuje přijímací komisi dle vzoru jednacího řádu přijímací komise. O vyhodnocení  návrhů projektů komise zpracuje protokol dle nařízení vlády č. 461/2002 Sb. Vlastní vzorový protokol však není předepsán. (dodán jednací řád).    

5)   K hodnocení návrhů projektů.

Je vydán Statut a Jednací řád „Rady programu Ministerstva kultury pro hodnocení programových projektů ve výzkumu a vývoji“. Příslušný odbor zajistí ke každému návrhu projektu posudky nejméně dvou oponentů, kteří zpracují posudek dle předepsaného formuláře. O vyhodnocení návrhů projektů komise zpracuje protokol dle nařízení vlády č. 461/2002 Sb. Vlastní vzorový protokol však není předepsán. (dodán Statut i Jednací řád a Formulář posudku)

6)   Ke způsobu informování uchazečů o výsledcích hodnocení návrhů aktivit.

Koordinační centrum oznámí výsledek veřejné soutěže v souladu s vyhlášenou hodnotící lhůtou stejným způsobem jako vyhlášení veřejné soutěže. V této lhůtě také vyrozumí účastníky veřejné  soutěže o jejím výsledku.

7)   Vzorové smlouvy a rozhodnutí o poskytnutí podpory.

Koordinační centrum zpracuje písemnou smlouvu o poskytnutí účelové podpory formou dotace na podporu vybraného projektu zahrnující celou dobu řešení projektu a období do vyhodnocení výsledků řešení projektu včetně vypořádání poskytnuté dotace. Ve vzorové smlouvě není uvedeno přesné datum zahájení řešení - poskytování podpory. (dodána vzorová smlouva)

8)   K organizačnímu zajištění aktivit poskytovatele.

Viz Příkaz ministra kultury č. 26 /2003.

9)   K průběžnému hodnocení řešených aktivit výzkumu a vývoje.

Průběžná kontrola věcného řešení projektu (zhodnocení dosažených výsledků, cílů) a kontrola čerpání a využívání dotace včetně kontroly účelnosti uznaných nákladů podle uzavřené smlouvy nebo vydaného rozhodnutí se provádí pravidelně jednou ročně u odboru,  prostřednictvím hodnocení zprávy o řešení projektu. Zprávu o řešení projektu posuzuje rada  programu  na základě  posudku oponenta(ů). O výsledku hodnocení zpracuje rada  programu protokol. Jsou stanovena „Kritéria  hodnocení  průběžných  a  závěrečných  výsledků řešení  projektů“. (dodána)

10) Ke kontrole u příjemců podpory.

Viz bod 9.

11) Vzorové smlouvy o úpravě vlastnických a užívacích práv k výsledkům aktivit.

Smlouvu o využití výsledků podle § 11 odst. 1 zákona uzavírá za Ministerstvo kultury odbor a  podepisuje ředitel odboru. (dodána vzorová smlouva)

12) K závěrečnému hodnocení výsledků projektů.

Po ukončení řešení projektu odbor zhodnotí splnění cílů projektu, dosažené výsledky a jejich uplatnění, skutečně vyčerpané prostředky a zajistí kontrolu využití výsledků, byla-li na konci řešení projektu uzavřena smlouva o využití výsledků.  Závěrečnou   zprávu  o výsledku řešení projektu, jako zásadní podklad pro hodnocení, posoudí a zhodnotí rada programu na základě nejméně dvou oponentních posudků.

 

MO - Ministerstvo obrany

1)   Popis systému podpory výzkumu a vývoje v působnosti poskytovatele.

Poskytovatel nedodal žádný popis systému podpory výzkumu a vývoje (viz bod 2). Poskytovatel vyhlašuje jak veřejné zakázky pro státní správu tak veřejnou soutěž na programové projekty. Z konkrétní skladby přijatých programových projektů však vyplývá, že by je bylo vhodnější vyhlásit také jako veřejnou zakázku - zvláště vzhledem k jejich řešení příspěvkovými organizacemi, kde výše veřejné podpory <100% (v případě, kdy projekt neobsahuje pouze základní výzkum) činí vážné potíže, nehledě na složitou problematiku vlastnictví výsledků u programového projektu.

2)   Vnitřní předpisy poskytovatele týkající se výzkumu a vývoje.

Celý systém provádění a podpory výzkumu a vývoje je definován dokumentem „Metodické pokyny pro řízení výzkumu a vývoje v resortu MO“ s 18-ti přílohami, kde jsou popsány potřebné činnosti a postupy. Pro většinu rutinních činností jsou k dispozici formuláře a prováděcí pokyny, definující i jejich prováděcí variantní algoritmy. Je otázkou, zda velký rozsah pokynů není na újmu jejich srozumitelnosti, zvláště když situaci zhoršuje ještě velké množství používaných zkratek.

Je definován tzv. „Programový okruh obranného výzkumu a vývoje“. Za efektivní správu tohoto programového okruhu zodpovídá vrchní ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování MO. Správce programu obranného výzkumu a vývoje je ředitel odboru výzkumu a obranných technologií Národního úřadu pro vyzbrojování MO (OVOT NÚV).

3)   Znění vyhlášených programů výzkumu a vývoje.

MO vyhlašuje pouze jeden program - Program obranného výzkumu a vývoje „Profesionalizace armády České republiky“. Vyhlášení veřejné soutěže obsahuje potřebné náležitosti. Je možné vyzvednutí Zadávací dokumentace, která dosti podrobně definuje podání návrhů včetně přesného zveřejnění hodnotících kritérií a jejich vah. Návrh projektu se podává na příslušném formuláři, který však neobsahuje dotaz na navrhovanou procentní výši veřejné podpory. (všechny dokumenty dodány)

4)   Ke způsobu přijímání návrhů a hodnocení splnění podmínek veřejné soutěže.

V Metodickém pokynu (viz bod 2) je uvedeno, že poskytovatel jmenuje komisi  pro přijímání návrhů, která nakonec vyhotoví „Protokol podle §21 zákona č.130/2002“. Bližší podrobnosti však nejsou uvedeny.

5)   K hodnocení návrhů projektů.

Pro hodnocení jednotlivých projektů jmenuje poskytovatel Odborný poradní orgán pro hodnocení návrhů projektů. OVOT NÚVjmenuje nejméně 2 oponenty na každou přihlášku projektu, kteří zhotoví posudek do příslušného formuláře, který však neobsahuje dotaz na navrhovanou procentní výši veřejné podpory. Výsledkem hodnocení je vyhotovení zápisu z jednání Odborného poradního orgánu a protokolu  o hodnocení návrhů projektů. (všechny dokumenty dodány)

6)   Ke způsobu informování uchazečů o výsledcích hodnocení návrhů aktivit.

Poskytovatel vyhlásí výsledky výběrového řízení jednotlivým uchazečům písemným oznámením.

7)   Vzorové smlouvy a rozhodnutí o poskytnutí podpory.

Na základě výsledků soutěže vydá poskytovatel rozhodnutí o poskytnutí účelových finančních prostředků na podporu vybraného projektu zahrnující celou dobu řešení projektu (dříve Smlouvu o poskytnutí podpory na programový projekt). (oba dokumenty dodány)

8)   K organizačnímu zajištění aktivit poskytovatele.

Viz bod 2. - „Metodické pokyny pro řízení výzkumu a vývoje v resortu MO“.

9)   K průběžnému hodnocení řešených aktivit výzkumu a vývoje.

Metodický pokyn definuje jednotlivé typy hodnocení a jejich náležitosti. Příslušné formuláře zpráv, jejich hodnocení apod. jsou k dispozici.

10) Ke kontrole u příjemců podpory.

Je zpracován plán kontrol včetně finančních a jejich náležitosti. Příslušné formuláře oponentních zápisů, protokolů kontrol apod. jsou k dispozici.

11) Vzorové smlouvy o úpravě vlastnických a užívacích práv k výsledkům aktivit.

Smlouva nebyla předložena.

12) K závěrečnému hodnocení výsledků projektů.

Viz bod 10.

 

MPO - Ministerstvo průmyslu a obchodu

1)   Popis systému podpory výzkumu a vývoje v působnosti poskytovatele.

Pro potřeby analýzy dodal poskytovatel podrobný dokument „Shromažďování podkladů o současném stavu týkajícího se vyhlašování, hodnocení, kontroly při poskytování podpory ve výzkumu a vývoji“. Z něj vyplývá, že na MPO v současnosti probíhá 5 programů výzkumu a vývoje a jedna veřejná zakázka výzkumu a vývoje. Za celou oblast výzkumu a vývoje zodpovídá odbor výzkumu a vývoje MPO.

2)   Vnitřní předpisy poskytovatele týkající se výzkumu a vývoje.

V současné době jsou k dispozici pouze „Organizační řád MPO - odbor výzkumu a vývoje“ a „Služební pořádek MPO - statut supervizora projektu“. Zpracovává se komplexní zpracován vnitřní předpis.

3)   Znění vyhlášených programů výzkumu a vývoje.

„Vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji na výběr projektů do programů výzkumu a vývoje vypsaných Ministerstvem průmyslu a obchodu na rok..“ uveřejňované v Obchodním věstníku a na internetu splňuje potřebné náležitosti. K dispozici je Zadávací dokumentace a formulář „Žádost  o  poskytnutí  účelové  podpory programovému  projektu  výzkumu  a  vývoje  na  rok“ se softwarovou podporou. V žádosti je uvedena i tabulka navrhující výši veřejné podpory pro různé typy výzkumu.

4)   Ke způsobu přijímání návrhů a hodnocení splnění podmínek veřejné soutěže.

Komisi pro přijímání návrhů projektů přihlášených do programů výzkumu a vývoje na příslušný rok jmenuje příslušný náměstek ministra. Tato komise provede věcnou kontrolu a zpracuje souhrnný protokol vyhlášeného programu. Protokol je i s návrhy přijatých a doporučených projektů k dalšímu odbornému hodnocení písemně předán i s návrhy projektů předsedovi Rady programu. (vzor souhrnného protokolu předán)

5)   K hodnocení návrhů projektů.

Pro každý program výzkumu a vývoje je příslušným náměstkem ministra na dobu trvání programu ustanovena Rada programu, která je odborným poradním orgánem pro hodnocení návrhů projektů výzkumu a vývoje. Tato Rada provádí výběr oponentů dle specializace projektu z databáze odborných oponentů MPO, kteří oponují projekt na základě formalizovaného posudku. Po zhodnocení projektu vyplní Rada formulář „Protokol o vyhodnocení žádosti o podporu projektu výzkumu a vývoje ve veřejné soutěži MPO na rok“, v kterém je uvedeno i přidělené pořadí. (k dispozici jsou všechny uvedené dokumenty)

6)   Ke způsobu informování uchazečů o výsledcích hodnocení návrhů aktivit.

Uchazeči vyřazení přijímací komisí jsou informování do 60-ti dnů po skončení soutěžní lhůty veřejné soutěže. Uchazeči, kteří byli vyřazeni Radou programu, obdrží písemné oznámení o rozhodnutí Rady programu. Vybraní uchazeči jsou vyzváni k podpisu smlouvy (vzory příslušných dopisů dodány)

7)   Vzorové smlouvy a rozhodnutí o poskytnutí podpory.

S vybraným uchazečem je uzavřena „Smlouva o poskytnutí účelové podpory na řešení programového projektu formou dotace z výdajů státního rozpočtu na VaV včetně příloh“ s celkem sedmi přílohami. Smlouva splňuje předepsané náležitosti. (vzorová smlouva i s přílohami dodána)

8)   K organizačnímu zajištění aktivit poskytovatele.

Na organizačním zajištění aktivit poskytovatele účelové podpory za oblast výzkumu a vývoje se podílí odbor výzkumu a vývoje se 16ti zaměstnanci MPO. Rady programů mají obecně 10 až 12 odborných pracovníků (např. zástupci AV ČR, Vysokých škol, průmyslu apod.) z toho v každé Radě programu jsou vždy 2 zaměstnanci MPO, kteří zastávají funkci předsedy a tajemníka. Počet externích pracovníků “odborných oponentů“ je dán počtem přijatých návrhů programových projektů v daném programu MPO.

9)   K průběžnému hodnocení řešených aktivit výzkumu a vývoje.

Od příjemce účelové podpory se vyžaduje každý rok Průběžná a Roční zpráva na předepsaném formuláři. (dodán)

10) Ke kontrole u příjemců podpory.

Pro provádění kontrol má MPO zpracován „Kontrolní systém odboru výzkumu a vývoje MPO“, který definuje všechny náležitosti kontrol včetně časových intervalů a výstupních protokolů. (dodán)

 

 

11) Vzorové smlouvy o úpravě vlastnických a užívacích práv k výsledkům aktivit.

Přílohou „Smlouvy o poskytnutí účelové podpory na řešení programového projektu formou dotace z výdajů státního rozpočtu na VaV“ je i „Smlouva o využití výsledků výzkumu a vývoje“. (dodána)

12) K závěrečnému hodnocení výsledků projektů.

U každého projektu je provedeno „Závěrečné oponentní řízení projektu“, jehož výstupem je vyplněný formulář. Z těchto hodnocení jsou vypracovávána data k soubornému hodnocení ukončených projektů v jednotlivých programech průmyslového VaV.  

 

MPSV - Ministerstvo práce a sociálních věcí

1)   Popis systému podpory výzkumu a vývoje v působnosti poskytovatele.

Pro potřeby analýzy dodal poskytovatel velmi stručný dokument „Komentář“ (Příloha k čj.2004/44710-102). Z něj vyplývá, že MPSV poskytuje účelovou podporu výzkumu a vývoje na projekty VaV pro potřeby státu a na projekty v rámci Národního programu výzkumu. V prvním případě pak rozlišuje, zda se jedná o projekty do 2 mil. Kč (vyhlašuje formou „Zadání projektu výzkumu pro potřeby státu“) nebo o projekty nad 2 mil. Kč (vyhlašuje formou „Zadání projektu výzkumu pro potřeby státu formou veřejné zakázky“). Je otázkou nakolik je toto rozdělení v souladu s legislativou, když zák.130/2002 uvádí, že výzkum a vývoj pro potřeby poskytovatele, který je jediným uživatelem jeho výsledků, lze provádět pouze veřejnou zakázkou.

Při zadávání výzkumu pro potřeby státu hraje důležitou úlohu „KOMISE PRO PODPORU VÝZKUMU“ (KPV), která je poradním a koordinačním  orgánem ministra. V případě programových projektů pak „Resortní vědecká rada MPSV“ (Rada). V obou případech je také jmenován „odborný garant projektu“. 

2)   Vnitřní předpisy poskytovatele týkající se výzkumu a vývoje.

Výzkumu a vývoje v resortu MPSV se týkají vnitřní předpisy Příkaz ministra č.30 „Administrativně organizační zajištění veřejné soutěže ve výzkumu na program „Moderní společnost a její proměny“ (dále PM 30) a jeho dodatek č.1. a připravovaný Příkaz ministra „Podpora výzkumu pro potřeby státu v resortu MPSV“, který měl nabýt účinnosti 1.10. 2004.

Každý z příkazů definují příslušný proces. Proto v dalších bodech analýzy je budeme sledovat odděleně.

3)   Znění vyhlášených programů výzkumu a vývoje.

Výzkum pro potřeby státu: Existuje „Vzor výzvy pro zadání veřejné zakázky“ a „Vzor výzvy k podání nabídky na řešení projektu výzkumu, u něhož předpokládaný finanční objem nepřekročí hranici 2 mil. Kč“, které splňují ustanovení zákona. V obou případech je osloveno konečné množství předem určených možných uchazečů, jejichž jména určí odborný garant. Jen výjimečně je zveřejněna výzva na internetu.  

Programový projekt: V PM 30 jsou v „kap. 3.  Vyhlášení, obsah a podmínky veřejné soutěže“ správně popsány nutné náležitosti. Vzor vyhlášení však nebyl dodán a Příloha č. 2 PM 30 „Vyhlášení veřejné soutěže v rámci Národního programu výzkumu na tématický program TP-5“ obsahuje pouze odborné údaje vyhlášení..

Pro oba typy vyhlášení jsou zpracovány formuláře Žádostí.

4)   Ke způsobu přijímání návrhů a hodnocení splnění podmínek veřejné soutěže.

Výzkum pro potřeby státu: Úlohu přijímací komise zastává hodnotící orgán.

 Programový projekt: V PM 30 je správně popsán postup zřízení přijímací komise - vzor jmenování nebyl dodán. Je k dispozici vzor Přijímacího protokolu a Prohlášení o nepodjatosti.

5)   K hodnocení návrhů projektů.

Výzkum pro potřeby státu: Došlé neotevřené návrhy uchazečů jsou předány    „Hodnotícím komisím pro výběr uchazečů o řešení projektů výzkumu pro potřeby státu“ HK (je k dispozici Statut a jednací řád). Vyhodnocení nabídek uchazečů o podporu na řešení projektu a zájemců o veřejnou zakázku provede příslušná HK. Návrh hodnocení předá KPV, která posoudí vyhodnocení nabídek, které provedla HK. Provede definitivní výběr a doporučí ministrovi rozhodnout o přidělení podpory na řešení projektu, resp. přidělení veřejné zakázky.

Programový projekt: Oddělení podpory výzkumu zajišťuje předávání návrhů projektů příslušným oponentům, kteří mají k dispozici „Formulář hodnocení projektů“ obsahující všechny potřebné náležitosti. Vypracované oponentní posudky předává oddělení podpory výzkumu příslušným odborným garantům, kteří jsou členy příslušné hodnotící komise. Je k dispozici  „STATUT A JEDNACÍ ŘÁD HODNOTÍCÍCH KOMISÍ“. Komise pak do vzorových protokolů hodnocení projektů (obsahují všechny předepsané náležitosti) zaznamená výsledky hodnocení. Protokoly předloží Radě - ta zpracuje doporučení pro ministra, který rozhodne o výsledku.

6)   Ke způsobu informování uchazečů o výsledcích hodnocení návrhů aktivit.

Výzkum pro potřeby státu: Výsledky nejsou veřejně oznámeny - jsou zaslány písemně pouze uchazečům.

Programový projekt: Vyhlášení pouze na internetu - písemně zaslány pouze na žádost uchazeče.

7)   Vzorové smlouvy a rozhodnutí o poskytnutí podpory.

Výzkum pro potřeby státu: Návrh vzorové smlouvy splňující potřebné náležitosti přiložen.

Programový projekt: V PM 30 je stručně popsán obsah smlouvy s odkazem na zákon  130/2002. Vzorová smlouva nedodána.

8)   K organizačnímu zajištění aktivit poskytovatele.

Administrativní zajištění celého procesu podpory výzkumu a vývoje zajišťuje Oddělení podpory výzkumu . Dále viz bod. 1.

9)   K průběžnému hodnocení řešených aktivit výzkumu a vývoje.

Výzkum pro potřeby státu: U  projektů, kde  sjednaná částka nepřesáhne 1 mil. Kč,  musí být svolán v průběhu řešení minimálně 1 kontrolní den, u projektů se sjednanou částkou nad 1 mil. Kč,  nejméně 2 kontrolní dny v roce - vše organizuje odborný garant, který předává OPV “Kontrolní zprávu“.

Programový projekt: Kontrola včetně zhodnocení dosažených výsledků se provádí vždy po ukončení řešení projektu, u víceletých projektů jedenkrát ročně na základě zpráv o řešení projektů. (příslušné formuláře dodány)

 

10) Ke kontrole u příjemců podpory.

Výzkum pro potřeby státu: Finanční kontrola se provádí nejméně u 5 % z celkového počtu podporovaných projektů.

Programový projekt: Dtto.

11) Vzorové smlouvy o úpravě vlastnických a užívacích práv k výsledkům aktivit.

Výzkum pro potřeby státu: Nevyžaduje se - výsledky jsou majetkem státu.

Programový projekt: V PM 30 je stručně popsán obsah smlouvy s odkazem na zákon  130/2002. Vzorová smlouva nedodána.

12) K závěrečnému hodnocení výsledků projektů.

Výzkum pro potřeby státu: Zpracovaný projekt/závěrečnou zprávu, vyúčtování poskytnuté podpory a oponentní posudky odsouhlasí a  předá odborný garant do 30 kalendářních dnů od ukončení projektu do OPV.

Programový projekt: Po ukončení řešení projektu předává příjemce v termínu uvedeném ve smlouvě závěrečnou zprávu o řešení projektu spolu se závěrečným vyúčtováním vynaložených nákladů na řešení projektu. Odborný garant na základě dvou oponentních posudků provede hodnocení výsledku řešení projektu a závěrečné hodnocení výsledku řešení projektu včetně stanovení kvality řešení (kategorie) provede HK.

 

MŠMT - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

1)   Popis systému podpory výzkumu a vývoje v působnosti poskytovatele.

Pro potřeby analýzy dodal poskytovatel textový popis pouze k programům odboru 32 - Programy mezinárodní spolupráce.

Z dodaných podkladů vyplývá, že MŠMT poskytuje dle zákona 130/2002 institucionální podporu formou Výzkumných záměrů a účelovou podporu formou veřejných zakázek na projekty programu „Výzkum pro státní správu - LS“ a formou programových projektů na programy „„Podpora začínajících pracovníků výzkumu - 1K“, „Informační infrastruktura výzkumu - 1N“, „Výzkumná centra PP2 DP1 - 1M", „Centra základního výzkumu - 1C“ a „Programy mezinárodní spolupráce“. Poskytování účelové podpory v „Programech mezinárodní  spolupráce“ zajišťuje odbor 32. Ostatní aktivity jsou zajišťovány odborem 31.

Vzhledem k tomu, že každá aktivita se řídí jinými dokumenty, je nutné provést analýzu v některých bodech odděleně. Odděleně je sledován postup u Výzkumných záměrů (pouze r.2004), u programů 1K, 1M, 1N  a u Programů mezinárodní spolupráce.

Analýza nebyla provedena u programu „Centra základního výzkumu“, u kterého v době analýzy probíhala teprve soutěžní lhůta.

Podrobná analýza nebyla také provedena pro program „Výzkum pro státní správu - LS“, který rozděluje účelovou podporu pouze na základě vypisování veřejných zakázek dle zákona o zadávání veřejných zakázek. Z hlediska disponibilních finančních prostředků ministerstva určených k podpoře výzkumu a vývoje se jedná o velmi malý objem a celý proces je diametrálně odlišný od ostatních aktivit. Celý postup zadávání veřejných zakázek je obsažen v každoročně aktualizovaném dokumentu č.j.: 30 293 / 2002-31 „Metodika programu LS Výzkum pro státní správu“, který obsahuje všechny zákonné náležitosti.  

2)   Vnitřní předpisy poskytovatele týkající se výzkumu a vývoje.

Kromě konkrétních dokumentů popisujících a předepisujících činnosti u jednotlivých programů byla k dispozici z vnitřních předpisů poskytovatele pouze „Metodická pomůcka pro provádění kontroly uvnitř odboru 32 při čerpání prostředků státního rozpočtu v mezinárodní spolupráci ve VaV a formulář „Záznam  o provedení  předběžné  řídící kontroly“.

3)   Znění vyhlášených programů výzkumu a vývoje.

Výzkumné záměry:  V případu Výzkumných záměrů je zákonem 130/2002 dán termín pro předložení návrhu (60 kalendářních dnů od počátku kalendářního roku..). Úkolem poskytovatele je 90 kalendářních dnů před tímto termínem stanovit a uveřejnit veškeré náležitosti pro předložení návrhu výzkumného záměru. Pro potřeby analýzy jsou k dispozici „náležitosti pro předložení návrhu výzkumného záměru s termínem zahájení od 1. ledna 2005“, které odpovídají požadavkům zákona. Součástí těchto „náležitostí“ je soubor dokumentů a formulářů. Jedná se jak o informativní dokumenty popisující všechny předepsané náležitosti předkládaného návrhu Výzkumného záměru, tak o soubor velmi podrobných formulářů vlastního „Návrhu výzkumného záměru“ (v elektronické podobě).

Programy 1K, 1M, 1N: Pro všechny programy jsou k dispozici příslušná kompletní vyhlášení obsahující potřebné náležitosti včetně Zadávací dokumentace. Jsou také k dispozici soubory formulářů „Návrh projektu“ s tabulkovou částí určenou především k velmi podrobnému naplánování všech finančních položek jednotlivě na všechny roky řešení (reálnost takovýchto údajů je velmi sporná, existuje však nebezpečí vyžadování jejich přesného splnění kontrolními orgány). Ve formulářích není také požadováno stanovení procentní míry jednotlivých typů výzkumu pro stanovení míry veřejné podpory.

Programy mezinárodní spolupráce: Vyhlášení veřejné soutěže obsahuje potřebné náležitosti. včetně Zadávací dokumentace. Je také k dispozici velmi jednoduchý soubor formulářů „Návrh projektu do veřejné soutěže 2005“ s rozpisem celkových uznaných nákladů a dotace na jednotlivé roky a s tabulkovou částí definující jednotlivé položky uznaných nákladů a dotace pouze na nejbližší rok řešení. Ve formulářích není také požadováno stanovení procentní míry jednotlivých typů výzkumu pro stanovení míry veřejné podpory a explicitně řešen problém s účastí spolupříjemců.

4)   Ke způsobu přijímání návrhů a hodnocení splnění podmínek veřejné soutěže.

Výzkumné záměry:  V případě VZ se nejedná o veřejnou soutěž, ale proces přijímání a hodnocení má zákonná pravidla daná zákonem 130/2002 a nař. 462/2002, obdobná veřejné soutěži - za převzetí návrhu výzkumného záměru a jeho evidenci odpovídá poskytovatel. Zřízení přijímací komise není doloženo. K dispozici je však předepsaný formulář „Záznam o převzetí návrhu výzkumného záměru“, zajišťující zákonné převzetí VZ přijímací komisí.

Programy 1K, 1M, 1N a Programy mezinárodní spolupráce: Zřízení přijímací komise není doloženo. K dispozici je však předepsaný „Formulář pro komisi pro přijímání návrhů projektů“, zajišťující zákonné převzetí návrhů projektů přijímací komisí.

5)   K hodnocení návrhů projektů.

Výzkumné záměry: Pro hodnocení VZ jsou zpracovány „Zásady hodnocení návrhů výzkumných záměrů (VZ)“. Vlastní hodnocení provádějí „meziresortní hodnotící komise pro hodnocení obdobných výzkumných záměrů podporovaných z různých kapitol státního rozpočtu“ (v r.2003 „resortní hodnotící komise). K dispozici je jejich Status a Jednací řád splňující zákonné požadavky. Ty stanoví ke každému návrhu výzkumného záměru nejméně 2 oponenty (obvykle 2 české + jednoho zahraničního) a na základě jejich posudků (předepsaný formulář „Posudek oponenta“) hodnotí návrhy výzkumných záměrů podle stanovených pravidel a kritérií; o výsledku hodnocení zpracuje předepsaný protokol (Protokol o hodnocení výzkumného záměru mezirezortní hodnotící komisí) a „Konečné pořadí hodnocení návrhů výzkumných záměrů“. O poskytnutí institucionální podpory rozhoduje poskytovatel, jemuž byl návrh VZ předložen.

Programy 1K, 1M, 1N a Programy mezinárodní spolupráce: Pro hodnocení návrhů projektů jsou pro každý program zřízeny „odborné poradní orgány Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy“. K dispozici je jejich Status a Jednací řád splňující zákonné požadavky. Ty stanoví ke každému návrhu projektu nejméně 2 oponenty a na základě jejich posudků (pro každý program předepsané formuláře „Posudek oponenta“, které však z hlediska možné procentní míry veřejné podpory posuzují pouze „převažující typ výzkumu“; u mezinárodních programů pak neposuzují míru veřejné podpory vůbec) hodnotí návrhy projektů. O výsledku hodnocení zpracují předepsaný „Výsledek hodnocení odborného poradního orgánu“, který předkládají ministerstvu.

6)   Ke způsobu informování uchazečů o výsledcích hodnocení návrhů aktivit.

Výzkumné záměry: Výsledky hodnocení jsou uveřejněny pouze na internetu.

Programy 1K, 1M, 1N a Programy mezinárodní spolupráce:  Výsledky hodnocení jsou uveřejněny pouze na internetu. Úspěšní uchazeči jsou vyzváni k jednání.

7)   Vzorové smlouvy a rozhodnutí o poskytnutí podpory.

Výzkumné záměry: Poskytovatel předá úspěšnému uchazeči „Rozhodnutí o poskytnutí podpory na řešení výzkumného záměru“, které obsahuje všechny potřebné náležitosti. Je však otázkou, zda zařazení kompletních velmi podrobných formulářů vlastního „Návrhu výzkumného záměru“ jako nedílných součástí Rozhodnutí a tedy nutnost jejich velmi přesného detailního dodržování není kontraproduktivní k vlastnímu odbornému řešení VZ.

Programy 1K, 1M, 1N a Programy mezinárodní spolupráce: Jsou k dispozici vzorové „SMLOUVA  o poskytnutí podpory na projekt výzkumu a vývoje“, které splňují zákonné požadavky (v případě 1K se nepředpokládají spolupříjemci). Pro program 1M nebyla předložena.

8)   K organizačnímu zajištění aktivit poskytovatele.

Viz bod. 1.

9)  K průběžnému hodnocení řešených aktivit výzkumu a vývoje.

Výzkumné záměry: V „Rozhodnutí o poskytnutí podpory na řešení výzkumného záměru“ jsou zakotveny základní povinnosti příjemce umožňující poskytovateli provádění kontroly: předává poskytovateli periodické zprávy o postupu řešení výzkumného záměru, závěrečnou zprávu a příp. další zprávy. Bližší podrobnosti nejsou k dispozici.

Programy 1K, 1M, 1N a Programy mezinárodní spolupráce: V předložených vzorových „Smlouvách o využití výsledků dosažených v projektu výzkumu a vývoje“ jsou zakotveny základní povinnosti příjemce umožňující poskytovateli provádění kontroly: předává poskytovateli výkazy o uznaných nákladech projektu, průběžné zprávy o postupu řešení projektu, závěrečnou zprávu a příp. další zprávy. Jsou předepsány formuláře pro příslušné oponentní zprávy, vyúčtování a řízení.

 

 

10) Ke kontrole u příjemců podpory.

Výzkumné záměry: V „Rozhodnutí o poskytnutí podpory na řešení výzkumného záměru“ je pouze uvedeno, že „Finanční kontrola je prováděna podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole…“.

Programy 1K, 1M, 1N a Programy mezinárodní spolupráce: V předložených vzorových „Smlouvách o využití výsledků dosažených v projektu výzkumu a vývoje“ je pouze uvedeno, že „Finanční kontrola je prováděna podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole…“.

11) Vzorové smlouvy o úpravě vlastnických a užívacích práv k výsledkům aktivit.

Výzkumné záměry: Smlouvy není nutné uzavírat - jsou dle zákona 130/2002 povinné pouze pro aplikovaný výzkum.

Programy 1K, 1M, 1N a Programy mezinárodní spolupráce: Příjemce je povinen předložit poskytovateli návrh ”Smlouvy o využití výsledků projektu”. Vzorová smlouva nebyla k dispozici.

12) K závěrečnému hodnocení výsledků projektů.

Viz bod. 9.

 

MV - Ministerstvo vnitra

1)   Popis systému podpory výzkumu a vývoje v působnosti poskytovatele.

Poskytovatel nedodal zvláštní popis systému podpory, ale celý proces je řízen dle „Nařízení č. 28 Ministerstva vnitra ze dne 4. dubna 2003 o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků v rámci Ministerstva vnitra“, které vychází ze zák. 130/2002 Sb. V dokumentu se poněkud prolínají oblasti týkající se projektů výzkumu a vývoje, výzkumných záměrů a „výzkumná činnost ministerstva“.

2)   Vnitřní předpisy poskytovatele týkající se výzkumu a vývoje.

Viz bod 1.

3)   Znění vyhlášených programů výzkumu a vývoje.

Témata programů jsou vyhlašována výzvou jako jednostupňová veřejná soutěž ve výzkumu a vývoji. Vyhlášení obsahuje potřebné náležitosti. (dodáno jedno vyhlášení) Zadávací dokumentaci a formuláře žádosti možno vyzvednout v sídle poskytovatele. Žádost neobsahuje vyjádření procentní míry veřejné podpory. (oba dokumenty dodány)

4)   Ke způsobu přijímání návrhů a hodnocení splnění podmínek veřejné soutěže.

Nařízení č.28 (viz bod.

1) definuje, že návrhy výzkumných projektů přebírá tříčlenná skupina pro přijímání projektů výzkumu a vývoje a výzkumných záměrů, která zpracuje protokol předepsaného obsahu.  Jmenování skupiny ani vzorový protokol nejsou definovány.

5)   K hodnocení návrhů projektů.

Hodnocení výzkumné a vývojové činnosti v ministerstvu provádí hodnotící komise Ministerstva vnitra pro výzkum a vývoj, kterou zřizuje ministr (Pokyn č.17 ministra vnitra dodán). Návrh projektu výzkumu a vývoje je předkládán k posouzení minimálně dvěma nezávislým oponentům, které na doporučení komise stanoví ředitel odboru koncepcí a organizace. O výsledku hodnocení je zpracován formalizovaný „Protokol o hodnocení návrhu projektu“ (dodán). Protokol neobsahuje rozdělení na veřejné a ostatní zdroje. Doporučené výzkumné návrhy zasílá předseda komise ke schválení ministru vnitra. Bližší podmínky hodnocení nejsou stanoveny.

6)   Ke způsobu informování uchazečů o výsledcích hodnocení návrhů aktivit.

Ve vyhlášení soutěže je uvedeno, že výsledky soutěže budou sděleny na internetových stránkách Ministerstva vnitra  http://www.mvcr.cz po schválení návrhů projektů. Nařízení č.28 (viz bod.1) definuje, že písemně budou vyrozuměni pouze neúspěšní žadatelé. Úspěšným žadatelům vydá poskytovatel rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků.

7)   Vzorové smlouvy a rozhodnutí o poskytnutí podpory.

Vybraný uchazeč obdrží buď Rozhodnutí, které obsahuje všechny předepsané náležitosti (kromě přesného data zahájení řešení - poskytování podpory) nebo Smlouvu o dílo, ve které nejsou definovány všechny náležitosti dle zák.130/2002 (např. podmínky pro spolupříjemce, spolufinancování, rozdělení veřejné podpory do roků apod.)

8)   K organizačnímu zajištění aktivit poskytovatele.

Podle Nařízení č 28 (viz bod 1) zabezpečuje podporu výzkumu a vývoje odbor koncepcí a organizace. Na finančním zabezpečení výzkumu a vývoje se podílí ekonomický odbor. Metodicky usměrňuje účtování a účetní evidenci majetku určeného na výzkum a vývoj odbor účetnictví a statistiky. Interní audit a supervizi vynakládaných prostředků vykonává odbor interního auditu a supervize.

9)   K průběžnému hodnocení řešených aktivit výzkumu a vývoje.

Podle Nařízení č 28 (viz bod 1) předběžnou a průběžnou veřejnosprávní kontrolu u uchazečů a příjemců veřejné finanční podpory zajišťuje odbor koncepcí a organizace a odbor finanční kontroly. Bližší podrobnosti nejsou uvedeny.

10) Ke kontrole u příjemců podpory.

Viz bod 9.

11) Vzorové smlouvy o úpravě vlastnických a užívacích práv k výsledkům aktivit.

Zvláštní smlouva o využití výsledků (dle zák. 130/2002) není definována. Podmínky využití výsledků a jejich kontrola jsou uvedeny v Rozhodnutí.

12) K závěrečnému hodnocení výsledků projektů.

Hodnocení „výsledků výzkumu“ bez dalších podrobností je součástí Statutu hodnotící komise Ministerstva vnitra pro výzkum a vývoj (viz bod 5). Na závěr hodnocení zpracuje  komise protokol o hodnocení výsledku výzkumné činnosti. Přiložen formalizovaný „Protokol o oponentním řízení závěrečné zprávy projektu“.

 

MZ - Ministerstvo zdravotnictví

1)   Popis systému podpory výzkumu a vývoje v působnosti poskytovatele.

Poskytovatel nedodal žádný popis systému podpory výzkumu a vývoje.

MZ poskytuje účelovou podporu pouze na aplikovaný výzkum a vývoj, tj. na projekty řešené za účelem získání nových poznatků směrovaných ke specifickému, předem stanovenému praktickému cíli s danou aplikací výsledků ve zdravotnictví. Nepodporuje průmyslový výzkum a vývoj.

2)   Vnitřní předpisy poskytovatele týkající se výzkumu a vývoje.

Zajištění náležitostí a činností spojených s poskytováním účelové podpory v ministerstvu zdravotnictví má na starosti IGA MZ – Interní grantová agentura Ministerstva zdravotnictví, která se řídí předpisem „Pravidla IGA MZ 2004 (dále jen P-IGA). Tento dokument popisuje celý postup při poskytování a využívání účelové podpory.

3)   Znění vyhlášených programů výzkumu a vývoje.

P-IGA deklaruje vyhlášení termínu jednostupňové veřejné soutěže o účelovou podporu zveřejněním v Obchodním věstníku, na internetové stránce poskytovatele (http://www.mzcr.cz) a ve Zdravotnických novinách; neuvádí však jeho náležitosti ani vzor. Pro vlastní „Žádost o udělení účelové podpory“ je k dispozici rozsáhlý soubor formalizovaných dokumentů se softwarovou podporou. (všechny části „Žádosti“ dodány)

4)   Ke způsobu přijímání návrhů a hodnocení splnění podmínek veřejné soutěže.

P-IGA uvádí, že poskytovatel jmenuje pro přijímání Žádostí Komisi pro přijímání Žádostí, která provede jejich kontrolu zákonným způsobem a o svém vyhodnocení zpracuje protokol obsahující o každé Žádosti zejména identifikační údaje o návrhu programového projektu, uchazeči, údaje o doručení ve lhůtě nebo po uplynutí poskytovatelem stanovené lhůty vč. časového údaje o doručení, údaje o úplnosti náležitostí Žádosti stanovené v zadávací dokumentaci a v případě nevyhovujících Žádostí také důvod vyloučení z odborného hodnocení Žádosti. Bližší podrobnosti jmenování ani příslušné vzory či formuláře nebyly poskytnuty.

5)   K hodnocení návrhů projektů.

Žádosti přijaté poskytovatelem k hodnocení jsou předány jednotlivým oborovým komisím (viz bod 8) Vědecké rady IGA MZ , které určí minimálně 2 nezávislé oponenty (zpravidla 2 tuzemské + 1 zahraničního) z řad odborníků, specialistů v daném oboru. Současně je určen také garant projektu (tj. jeden z členů oborové komise). Návrhy programových projektů, na jejichž celou dobu řešení uchazeč požaduje více než 5 mil. Kč účelových finančních prostředků, musí být vždy posouzeny minimálně 3 oponenty. Oponenti zhodnotí návrh projektu na základě formuláře „Posudek Žádosti o udělení účelové podpory IGA MZ Č“, který obsahuje předem daná a zveřejněná kritéria hodnocení.  Neobsahuje však kritérium shody s programem a posouzení míry veřejné podpory. Současně je zpracováno „ Stanovisko garanta k Žádosti“.

Na základě oponentských posudků, stanoviska garanta a vlastního posouzení Žádostí předají oborové komise Předsednictvu VR IGA svůj návrh, tj. seznam projektů zařazených do tří kategorií včetně pořadí a návrhu výše účelové podpory IGA MZ. Z jednání musí být vyhotoven zápis a protokol o hodnocení projednávaných Žádostí. (dodány uvedené formuláře)

6)   Ke způsobu informování uchazečů o výsledcích hodnocení návrhů aktivit.

Poskytovatel zveřejní své rozhodnutí o hodnocení a výběru Žádostí pouze na své internetové stránce. Uchazeče informuje o výsledku hodnocení pouze na základě jeho písemné žádosti.

7)   Vzorové smlouvy a rozhodnutí o poskytnutí podpory.

P-IGA upřesňuje pouze lhůtu pro uzavření Smlouvy a deklaruje několik základních náležitostí poskytování účelové podpory. Vzorová smlouva nebyla poskytnuta.

8)   K organizačnímu zajištění aktivit poskytovatele.

Pro organizaci, administrativu účelového financování výzkumu a vývoje a hodnocení Žádostí (návrhů projektů) je příkazem ministryně/ministra zdravotnictví ustavena IGA MZ jako vrcholný poradní orgán pro oblast výzkumu a vývoje ve struktuře: Správní rada IGA MZ (SR IGA) a její Předsednictvo, Vědecká rada IGA MZ (VR IGA) tvořená oborovými komisemi a její Předsednictvo a sekretariát IGA MZ v rámci odboru vzdělávání a vědy. Část funkce sekretariátu IGA, a to výhradně její administrativně-organizační podíl, zajišťuje na základě obchodní veřejné soutěže a smlouvy uzavřené s MZ ČR právnická osoba – v současné době je to AA-GRANT, spol. s r.o.

Činnost IGA MZ se řídí statutem a jednacím řádem vydaným ministryní/ministrem zdravotnictví.

9)   K průběžnému hodnocení řešených aktivit výzkumu a vývoje.

Programové projekty, jejichž řešení bylo schváleno na dobu delší než 1 rok, jsou každoročně prostřednictvím oborových komisí hodnoceny a kontrolovány formou „Průběžné zprávy o řešení“. Příjemce předkládá stručný přehled dílčích cílů programového projektu splněných za uplynulý rok, s uvedením konkrétních výsledků a výstupů získaných při realizaci projektu – v příloze Průběžné zprávy předloží publikace, oponované výzkumné zprávy, aplikační výstupy, aj. Garant zpracuje „Stanovisko garanta k průběžné zprávě“. Celkové hodnocení průběhu řešení projektu je zaznamenáno do formuláře „Hodnocení Průběžné zprávy oborovou komisí IGA MZ ČR“. (formuláře dodány)

10) Ke kontrole u příjemců podpory.

Na návrh orgánů IGA MZ se uskutečňují kontrolní návštěvy řešitelských pracovišť příjemců a spolupříjemců. Poskytovatel pověří výkonem této odborné kontroly vybrané členy oborových komisí, případně přizve další odborníky.

11) Vzorové smlouvy o úpravě vlastnických a užívacích práv k výsledkům aktivit.

P-IGA pouze opakuje §11, 16, zák.č. 130/2002 Sb., bez dalších bližších podrobností.

12) K závěrečnému hodnocení výsledků projektů.

Řešení projektů končí "Závěrečnou zprávou o řešení", předkládanou příjemcem a opět posuzovanou 2 nezávislými tuzemskými oponenty, oborovou komisí VR IGA, Předsednictvem VR IGA, SR IGA a vyhodnocením smlouvy o využití výsledků. V případě, že řešení projektu nesplnilo zadání, musí příjemce vrátit poskytnutou podporu. V případě, že řešení projektu splnilo zadání s výhradami a bylo publikováno v neoponovaném periodiku či prezentováno formou abstraktu, není uchazeči po dobu následujícího 1 roku, resp. 3 let udělena účelová podpora IGA MZ, pokud o ni požádá.

 

MZe - Ministerstvo zemědělství

1)   Popis systému podpory výzkumu a vývoje v působnosti poskytovatele.

Poskytovatel nedodal žádný zvláštní textový popis systému podpory výzkumu a vývoje.

Pro celý proces poskytování účelové podpory je k dispozici velmi rozsáhlá ucelená řada formulářů se softwarovou podporou za pomoci programu e-projekt, který zajišťuje provázanost jednotlivých částí. Celý systém je velmi sofistikovaný a umožňuje většinu operací vykonávat pouze s pomocí  internetu. Je otázkou, zda jeho podrobnost a rozsah není již příliš velký.

2)   Vnitřní předpisy poskytovatele týkající se výzkumu a vývoje.

Ze znění dodaných dokumentů lze dedukovat, že organizační, technické a personální zabezpečení výběru, kontroly a vedení dokumentace týkající se projektů VaV financovaných z účelových prostředků Mze zajišťuje Národní agentura pro zemědělský výzkum (dále jen „NAZV”), která je samostatným oddělením oddělení odboru výzkumu, vzdělávání a zakladatelské činnosti Mze. Vnitřní předpisy, kromě dokumentu „STATUT A JEDNACÍ ŘÁD PROGRAMOVÉ KOMISE VÝZKUMNÉHO PROGRAMU“ nebyly poskytnuty.

3)   Znění vyhlášených programů výzkumu a vývoje.

Vyhlášení veřejné soutěže je provedeno velmi podrobným dokumentem „PODKLAD PRO VEŘEJNOU SOUTĚŽ“, který obsahuje kompletní  informace týkajícího se vyhlašování, podávání žádostí, financování, hodnocení, a kontroly při poskytování podpory ve výzkumu a vývoji. V něm najde uchazeč veškeré informace, které potřebuje pro podání projektu včetně vysvětlení všech souvisejících skutečností (způsoby financování apod.). Dle textu si lze zadávací dokumentaci vyzvednout - není však jasné, zda tuto dokumentaci tvoří dodaný soubor formulářů „Žádosti“, či jde o něco jiného. Mze neposkytuje investiční prostředky.

Poskytovatel neuvádí, kde je vyhlášení zveřejněno.

Uchazeč má k podání žádosti o podporu k dispozici řadu formulářů se softwarovou podporou, včetně „Pokynů“ a pomocných programů. Řada informací je také uveřejňována na internetové stránce Mze. Žádost však neobsahuje rozdělení výzkumu podle typu pro určení míry podpory. (podklady dodány)

4)   Ke způsobu přijímání návrhů a hodnocení splnění podmínek veřejné soutěže.

O jmenování přijímací komise se žádný dokument nezmiňuje, je však k dispozici „FORMULÁŘ HODNOCENÍ KOMISE PRO PŘIJÍMÁNÍ NÁVRHŮ PROJEKTŮ“.

5)   K hodnocení návrhů projektů.

Pro hodnocení návrhů projektů je k dispozici „STATUT A JEDNACÍ ŘÁD PROGRAMOVÉ KOMISE VÝZKUMNÉHO PROGRAMU“. Ta navrhuje nejméně 2 oponenty a jednoho zpravodaje projektu, na základě oponentních posudků posuzuje odbornou kvalitu předložených návrhů projektů VaV a stanovuje konečné pořadí předložených návrhů projektů VaV. Oponentský posudek je zpracován na základě příslušného formuláře, který obsahuje předem daná a zveřejněná kritéria hodnocení. Neobsahuje však rozdělení výzkumu podle typu pro určení míry podpory (pouze určuje „převažující činnost“). Programová rada zpracuje formalizovaný „Protokol o hodnocení návrhu projektu Programovou radou“ a souhrnný „Protokol o hodnocení návrhů projektů“. O výsledku veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji rozhodne poskytovatel - rozhodnutí však není formalizováno. (uvedené dokumenty dodány)

6)   Ke způsobu informování uchazečů o výsledcích hodnocení návrhů aktivit.

Informace o výsledcích hodnocení jsou v předepsané lhůtě uveřejněny na internetových stránkách. O jiném informování uchazečů se dokumenty nezmiňují.

7)   Vzorové smlouvy a rozhodnutí o poskytnutí podpory.

S vybraným uchazečem je uzavřena „SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE NA PODPORU PROJEKTU“ nebo „ROZHODNUTÍ o poskytnutí dotace na podporu projektu“. Oba dokumenty jsou velmi podrobné s několika přílohami a obsahují všechny předepsané náležitosti.

8)   K organizačnímu zajištění aktivit poskytovatele.

Nebyly poskytnuty podklady (viz bod 2).

9)   K průběžnému hodnocení řešených aktivit výzkumu a vývoje.

Výsledky a průběh řešení projektů se hodnotí na jednání Programové komise na základě předložené dokumentace podle kritérií stanovených MZe (průběžné/závěrečné zprávy dle předepsaných formulářů) a závazných parametrů smlouvy nebo rozhodnutí s přihlédnutím ke stanovisku oponentů. O výsledku hodnocení se vyhotovuje protokol o hodnocení projektů, jejich řešení a výsledků.

10) Ke kontrole u příjemců podpory.

O tomto tématu nebyly nalezeny v poskytnutých podkladech žádné informace, pouze „STATUT A JEDNACÍ ŘÁD PROGRAMOVÉ KOMISE VÝZKUMNÉHO PROGRAMU“ se zmiňuje o „průběžném kontrolním šetření projektu“.

11) Vzorové smlouvy o úpravě vlastnických a užívacích práv k výsledkům aktivit.

Základní informace jsou obsaženy již ve vyhlášení a ve smlouvě o poskytnutí dotace. Příjemce pak musí v předepsaném termínu podepsat vzorovou „S M L O U V U o využití výsledků dosažených v projektu výzkumu a vývoje“. (dodána)

12) K závěrečnému hodnocení výsledků projektů.

Hodnocení projektů viz bod 9. Po ukončení hodnocení závěrečných zpráv všech projektů Programová komise zpracovává zprávu o vyhodnocení Programu Mze.

 

MŽP - Ministerstvo životního prostředí

1)   Popis systému podpory výzkumu a vývoje v působnosti poskytovatele.

Poskytovatel nedodal žádný zvláštní textový popis systému podpory výzkumu a vývoje.

Z dodaných podkladů lze dedukovat, že MŽP vyhlašuje jak veřejné soutěže na řešení programů (projektů) výzkumu a vývoje tak veřejné soutěže na veřejné zakázky. Znění vyhlašovaných soutěží na projekty výzkumu a vývoje (dle zák.130/2002) je však v některých případech tak specializované, že se blíží zadání veřejné zakázky a jeho řešení může nabídnout pouze velmi omezený okruh subjektů. Při financování projektu je nutná spoluúčast příjemce dotace.

Technické zajištění podpory projektů programů VaV se řídí Směrnicí a Zásadami pro podporu VaV ministerstva (dále jen „Zásady“) s respektováním obecně platných předpisů a norem (viz bod. 2).

2)   Vnitřní předpisy poskytovatele týkající se výzkumu a vývoje.

Základním předpisem upravujícím celý systém poskytování podpory je „SMĚRNICE MŽP č. 6/2003 o podpoře výzkumu a vývoje“. Její základní část je prakticky výběrem relevantních informací z příslušných zákonných norem (především zák. 130/2002 a souvisejících nařízení vlády). Aplikaci do konkrétních podmínek MŽP mají zajistit přílohy této směrnice „Zásady pro podporu výzkumu a vývoje ministerstva“ (dále jen Zásady) a „Odborné poradní orgány pro hodnocení návrhů přijatých do veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji“. Zásady pak rozpracovávají jednotlivé činnosti celkem v dalších 45 (!) přílohách obsahujících jak různé prováděcí pokyny tak vzory všech potřebných dokumentů. (všechny uvedené dokumenty dodány)

3)   Znění vyhlášených programů výzkumu a vývoje.

V Zásadách je uvedeno, že vyhlášení veřejné soutěže ve výzkum a vývoj, její obsah a podmínky, popřípadě zrušení, bude zveřejněno v Obchodním věstníku a prostřednictvím informačního systému VaV a jsou zde definovány všechny potřebné náležitosti vyhlášení. Velmi podrobnou Zadávací dokumentaci si lze vyzvednout. (dodáno)

4)   Ke způsobu přijímání návrhů a hodnocení splnění podmínek veřejné soutěže.

Zásady uvádějí: Pro přijímání návrhů projektů jmenuje poskytovatel komisi. Komise pro přijímání návrhů projektů má nejméně tři členy. Členové komise jsou jmenováni poskytovatelem z řad zaměstnanců poskytovatele. Dokument jmenování však nebyl předložen.

Výsledek přijímacího řízení je zanesen do příslušného formuláře se softwarovou podporou. (dodán)

5)   K hodnocení návrhů projektů.

Pro jednotlivé programy je ustaven vždy „Odborný poradní orgán pro program výzkumu a vývoje“, který zajistí ke každému návrhu projektu posudky nejméně dvou oponentů. Je k dispozici Statut a Jednací řád tohoto orgánu. Oponentský posudek je zpracován na základě příslušného formuláře, který obsahuje předem daná a zveřejněná kritéria hodnocení. Posudky oponentů jsou podkladem pro hodnocení odborným orgánem, který o výsledku hodnocení zpracuje protokol „Formulář hodnocení odborného poradního orgánu“, který obsahuje všechny předepsané náležitosti. Protokoly předloží odborný orgán poskytovateli, který rozhodne o výsledku veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Rozhodnutí o výsledku není k dispozici.

6)   Ke způsobu informování uchazečů o výsledcích hodnocení návrhů aktivit.

Poskytovatel zveřejní výsledek veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji v souladu s vyhlášenou hodnotící lhůtou na internetových stránkách ministerstva.

Na písemnou žádost informuje poskytovatel uchazeče o výsledku hodnocení jeho návrhu projektu ve veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, včetně odůvodnění a poskytne mu oponentní posudky k návrhu jeho projektu bez uvedení osobních údajů oponentů.

7)   Vzorové smlouvy a rozhodnutí o poskytnutí podpory.

S vybraným uchazečem je uzavřena „Smlouva o poskytnutí dotace na podporu projektu“ nebo „Rozhodnutí o poskytnutí dotace na podporu projektu“. Oba dokumenty jsou velmi podrobné s několika přílohami a obsahují všechny předepsané náležitosti včetně dokumentu „Závazné pokyny k vypracování smlouvy“.

8)   K organizačnímu zajištění aktivit poskytovatele.

Návrh programů a věcné zadání VaV projektů, které je naplňují, vychází z potřeb odborných útvarů. Věcné zadání programů (projektů) a způsoby zadání veřejné zakázky včetně jejich zdůvodnění jsou navrhovány, na základě výzvy odboru dobrovolných nástrojů jako svodného útvaru, odborně příslušným náměstkem ministra - ředitelem sekce (ředitelem úřadu ministerstva). Rozpracování věcného zadání projektu do formy zadávací dokumentace provádí odbor dobrovolných nástrojů ve spolupráci s věcně příslušnými odbory. Věcné zadání - zadávací dokumentaci nově zahajovaných projektů schvaluje ministr životního prostředí. Ke stanovení konečné výše finanční podpory v závislosti na schválení státního rozpočtu je za poskytovatele/zadavatele (tj. ministerstvo) zmocněn náměstek ministra - ředitel sekce politiky životního prostředí. Ten je také zmocněn k případné optimalizaci projektů VaV, zejména ve vztahu k objemu disponibilních finančních prostředků na VaV.

9)   K průběžnému hodnocení řešených aktivit výzkumu a vývoje.

V Zásadách je uvedeno, že „Příl.1.1…II.2. Zásady stanovují základní pravidla, kterými se bude řídit výběr, zadání, hodnocení, financování a kontrola aktivit VaV na ministerstvu“. Konkrétní formalizaci těchto zásad se však nepodařilo nalézt.

10) Ke kontrole u příjemců podpory.

V Zásadách je uvedeno, že kontrolu postupu řešení projektu a účelnost využívání finančních prostředků bude provádět odborný garant ministerstva, zaměstnanec věcně příslušného odboru, v souladu s uzavřenou smlouvou/rozhodnutím o dotaci formou kontrolních dnů a prostřednictvím hodnocení zpráv.

Ve smlouvách je uvedeno, že převzetí výsledků řešení projektu proběhne v rámci kontrolního dne a že se příjemce zavazuje umožnit poskytovateli provést komplexní kontrolu. Existuje také formalizovaný „Protokol o kontrole plnění a výsledcích projektu výzkumu a vývoje“.

11) Vzorové smlouvy o úpravě vlastnických a užívacích práv k výsledkům aktivit.

Základní informace jsou obsaženy již ve vyhlášení a ve smlouvě o poskytnutí dotace. Příjemce pak musí v předepsaném termínu podepsat vzorovou „S M L O U V U o využití výsledků dosažených v projektu výzkumu a vývoje“. (dodána)

12) K závěrečnému hodnocení výsledků projektů.

Viz bod. 10.

 

MZV - Ministerstvo zahraničních věcí

1)   Popis systému podpory výzkumu a vývoje v působnosti poskytovatele.

Pro potřeby analýzy dodal poskytovatel dokument výše uvedeného názvu. Z něj vyplývá, že MZV veškerou účelovou podporu poskytuje formou veřejných zakázek pro státní správu. V tomto a dalších dokumentech není zcela přesně dodržováno názvosloví ze zák.130/2002 a občas dochází k záměně terminologických pojmů. 

2)   Vnitřní předpisy poskytovatele týkající se výzkumu a vývoje.

Témata k vyhlášení ve veřejné soutěži a přidělení řešení jednotlivých témat schvaluje Vědecká rada, která je poradním orgánem ministra. VR se skládá z interních členů a externích členů, které jmenuje ministr na dobu 4 let - viz článek 37 Organizačního řádu MZV.

3)   Znění vyhlášených programů výzkumu a vývoje.

Témata jednotlivých projektů jsou vyhlašována formou veřejných zakázek formou veřejné soutěže jako inzerát v tisku, informace na internetu a nahlášením na Centrální adresu. Není zmíněn Obchodní věstník!  V inzerátu jsou uvedeny základní údaje s tím, že podrobnosti jsou uvedeny na internetu. Zde uvedená Zadávací dokumentace je velmi stručná a obsahuje skutečně jen předepsané náležitosti. Formulář pro podávání návrhů projektů MZV nemá. (dodán vzor Inzerátu a Zadávací dokumentace)

4)   Ke způsobu přijímání návrhů a hodnocení splnění podmínek veřejné soutěže.

Způsob ustavení komise pro přijímání projektů není stanoven (pouze „dle zák. č. 199/1994 Sb.). Komise zkontroluje jednotlivé nabídky po formální stránce a vyhotoví souhrnný protokol o výsledku. Pořadí nestanovuje. (protokol dodán)

5)   K hodnocení návrhů projektů.

Ke každému výzkumnému projektu jsou vypracovány 2 oponentní posudky. Jeden posudek je zpracován gestorem, t.j. zástupcem odboru, který navrhl téma k vyhlášení. Druhý posudek zpracovává na základě doporučení gestora osoba mimo MZV. K prvnímu hodnocení projektu se sejde hodnotící komisi, jejíž ustavení není popsáno a připraví podklady pro Vědeckou radu (každý člen vyplní „Hodnotící list k tématu“. Zápis z jednání hodnotící komise je předán Vědecké radě ke konečnému výběru uchazečů.

6)   Ke způsobu informování uchazečů o výsledcích hodnocení návrhů aktivit.

Výsledky hodnocení jsou uveřejněny na internetu. Uchazeči, jejichž návrh byl odmítnut, jsou informováni dopisem ředitele odboru AP (místopředsedy Vědecké rady). Uchazeči, jejichž návrh byl přijat, jsou o této skutečnosti rovněž informováni dopisem, ke kterému jsou přikládány 4 výtisky návrhu smlouvy.

7)   Vzorové smlouvy a rozhodnutí o poskytnutí podpory.

S vybraným uchazečem je uzavřena smlouva na řešení. (vzor dodán)

8)   K organizačnímu zajištění aktivit poskytovatele.

Pro příslušný program je garantem tzv. gestorský odbor.

9)   K průběžnému hodnocení řešených aktivit výzkumu a vývoje.

V souladu se smlouvou odevzdává každé čtvrtletí příjemce zprávu o postupu prací na řešení projektu.

10) Ke kontrole u příjemců podpory.

Nebyly dodány žádné údaje.

11) Vzorové smlouvy o úpravě vlastnických a užívacích práv k výsledkům aktivit.

Úprava práv je součástí smlouvy - zvláštní smlouva neexistuje.

12) K závěrečnému hodnocení výsledků projektů.

Po ukončení projektu odevzdá příjemce závěrečnou zprávu. V dokumentu (Viz bod. 1) je uvedeno, že následuje kontrola vyúčtování, oponování závěrečné zprávy dvěma oponenty a závěrečná oponentura.Ve smlouvách ani v dalších dokumentech však nejsou zmínky o oponentních řízeních. Výsledkem je „Protokol o ukončení vědeckého projektu…“ vzniklý na „Pracovním setkání“. Jako výsledky řešení se předpokládájí pouze studie. (protokol dodán).

 

NBÚ - Národní bezpečnostní ústředna

1)   Popis systému podpory výzkumu a vývoje v působnosti poskytovatele.

Pro potřeby analýzy dodal poskytovatel podrobný dokument „Poskytování podpory ve výzkumu a vývoji v podmínkách Národního bezpečnostního úřadu“. Z něj vyplývá, že NBÚ veškerou účelovou podporu poskytuje formou veřejné zakázky.  V rámci organizační struktury Úřadu je systém podpory výzkumu a vývoje vytvářen, prováděn a koordinován na pracovišti zřízeném na technické sekci a podřízeném přímo ředitele sekce.

Celý systém podpory výzkumu a vývoje realizuje a koordinuje Komise Národního bezpečnostního úřadu pro výzkum a vývoj (předán její statut), která připravuje podklady pro vyhlášení veřejné zakázky, sleduje průběh provádění veřejné zakázky ve výzkumu a vývoji, podílí se na přípravě smluv s příjemci dotací, podílí se na hodnocení průběhu a výsledků výzkumných a vývojových prací a účelnosti vynaložených prostředků. Komise dále zabezpečuje plnění zákonných povinností při předávání stanovených údajů do informačního sytému výzkumu a vývoji. Závěry a doporučení z jednání komise schvaluje ředitel sekce technické.

2)   Vnitřní předpisy poskytovatele týkající se výzkumu a vývoje.

Hlavním předpisem v oblasti výzkumu a vývoje je Pokyn ředitele Národního bezpečnostního úřadu č. 2/2003, kterým se zřizují komise Národního bezpečnostního úřadu v oblasti výzkumu a vývoje, které mají statut odborného poradního orgánu ředitele Úřadu. Tímto pokynem byla zřízena Komise Národního bezpečnostního úřadu pro výzkum a vývoj, Komise Národního bezpečnostního úřadu pro přijímání návrhů výzkumných záměrů (dále jen „přijímací komise“) a Hodnotící komise Národního bezpečnostního úřadu (dále jen „hodnotící komise“), jejímž předmětem činnosti je hodnocení návrhů výzkumných záměrů a dosažených výsledků institucionálně podporovaného výzkumu a vývoje (předány jejich statuty). Pro oblast zadávání veřejných zakázek vydal Úřad Směrnici č. 8/2001 o zadávání veřejných zakázek (stanoví postup při uzavírání a schvalování smluv) a Směrnici č. 6/2004, kterou byla zřízena Komise pro právní a ekonomické vztahy v oblasti technického rozvoje NBÚ, jejímž předmětem je dohled nad dodržováním průmyslových a autorských práv. Směrnice č. 8/2001 o zadávání veřejných zakázek (předán její statut).

3)   Znění vyhlášených programů výzkumu a vývoje.

Potencionálně možným řešitelům veřejné zakázky malého rozsahu (§49b zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek), které tvoří většinu zadávaných zakázek,  případně řešiteli specializované veřejné zakázky (§50), zasílá ředitel sekce technické výzvu k podání nabídky na řešení veřejné zakázky. Vyhlášení ani podmínky veřejné soutěže nebyly poskytnuty.

Nabídky na řešení předkládají oslovení řešitelé vyplněním formuláře (Žádost o udělení projektu) zveřejněného na internetových stránkách Úřadu (formulář předán).

4)   Ke způsobu přijímání návrhů a hodnocení splnění podmínek veřejné soutěže.

Zvláštní komise pro tyto činnosti nejsou zřízeny.

5)   K hodnocení návrhů projektů.

Došlé návrhy na řešení projektu výzkumu a vývoje se projednávají v Komisi Národního bezpečnostního úřadu pro výzkum a vývoj, která vypracuje stanovisko ke každému návrhu a závěrečné  doporučení, které předkládá k rozhodnutí řediteli sekci technické. Žádné podklady nedodány.

6)   Ke způsobu informování uchazečů o výsledcích hodnocení návrhů aktivit.

S rozhodnutím ředitele sekce technické o poskytnutí účelové podpory jsou seznámeni písemně všichni žadatelé o veřejnou zakázku.

 

7)   Vzorové smlouvy a rozhodnutí o poskytnutí podpory.

S vybraným uchazečem o veřejnou zakázku se uzavírá smlouva o poskytnutí účelové podpory (formulář předán). Chybí v ní vymezení stupně důvěrnosti a vymezení podmínek pro spolupříjemce (patrně se nepředpokládají).

8)   K organizačnímu zajištění aktivit poskytovatele.

Financování a kontrolu čerpání účelové podpory výzkumu a vývoje a součinnost při vyhlašování veřejných zakázek provádí a zabezpečuje Odbor provozně ekonomický, potřebné právní služby při uzavírání smluvních vztahů s příjemci poskytované podpory zajišťuje Odbor právní a státního dozoru.

9)   K průběžnému hodnocení řešených aktivit výzkumu a vývoje.

Průběžné hodnocení veřejné zakázky se provádí formou kontrolních dnů a oponentních jednání. Kontrolní dny se organizují u řešitele zpravidla čtvrtletně, průběžná oponentní jednání se konají u víceletých projektů po ukončení každého kalendářního roku. Z každého průběžného hodnocení zakázky se pořizuje zápis.

10) Ke kontrole u příjemců podpory.

Komplexní veřejnosprávní (finanční) kontrola využívání účelové podpory se provádí každoročně vždy u jednoho příjemce. Při výběru příjemce účelové podpory k provedení veřejnosprávní kontroly komise úzce spolupracuje s provozně ekonomickým odborem Úřadu, který kontrolu provádí.

11) Vzorové smlouvy o úpravě vlastnických a užívacích práv k výsledkům aktivit.

Vymezení podmínek vlastnických a užívacích práv k výsledkům veřejné zakázky jsou součástí každé smlouvy uzavírané s příjemcem. Smlouva o využití výsledků dle § 11 zákona o podpoře výzkumu a vývoje není uzavírána.

12) K závěrečnému hodnocení výsledků projektů.

Oponentní radu a oponenty ke každému projektu jmenuje ředitel sekce technické. Oponentní rada je složena z odpovědných zástupců poskytovatele a příjemce. Členem oponentní rady nebo oponentem může být na návrh poskytovatele nebo příjemce jmenován i externí specialista (zástupce třetí strany), který však musí splňovat potřebná odborná a případně i bezpečnostní kritéria (osvědčení a určení k seznamování se s utajovanými skutečnostmi). Podkladem pro oponentní jednání je zpráva příjemce o dosažených výsledcích při řešení projektu a podrobná zpráva o čerpání účelové podpory. Pokud příjemce splnil požadavky zadání obsažené ve smlouvě a oponentní rada doporučila projekt vyhodnotit za splněný, je řešení projektu po schválení ředitelem sekce technické ukončeno.

Oponentní posudky jsou jednotlivými oponenty vypracovávány individuálně podle odborného zaměření a potřeb oponenta, případně podle potřeby a na vyžádání poskytovatele. Tato forma vytváření oponentních posudků je zcela vyhovující. Zápisy z kontrolních dnů a oponentních jednání, jakož i závěry a doporučení předkládaná služebnímu vedení k rozhodnutí, jsou jednotně vypracovávány ve struktuře a formátu dle zvyklostí poskytovatele. (žádné formuláře nebyly předloženy)

 

 

 

SÚJB - Státní úřad pro jadernou bezpečnost

1)   Popis systému podpory výzkumu a vývoje v působnosti poskytovatele.

Pro potřeby analýzy dodal poskytovatel podrobný dokument „Shromáždění podkladů o současném stavu VaV v resortu SÚJB (První etapa)“. Veškeré dále diskutované podklady  jsou součástí tohoto textového dokumentu. Podle poskytnutých podkladů lze usuzovat, že SÚJB sice realizuje podporu výzkumu a vývoje formou programových projektů s výší veřejné podpory <100%, ale jednoznačnost zadání inklinuje spíše k úzce definované zakázce pro státní správu. Tomu odpovídá i to, že ve vyhlášení se již označují jako předměty veřejné soutěže přímo konkrétní projekty. 

2)   Vnitřní předpisy poskytovatele týkající se výzkumu a vývoje.

Vzhledem k poměrně malému rozsahu činnosti na úseku VaV, SÚJB nemá tuto oblast upravenu zvláštním vnitřním předpisem. Je postupováno v  rámci platných předpisů. Podle Organizačního řádu úřadu tato činnost spadá do kompetence Kanceláře úřadu. Návrhy jednotlivých projektů, ukončování řešení projektů, jakož i všechny změny oproti smluvně stanoveným podmínkám řešení projednává Odborný poradní orgán předsedkyně SÚJB pro VaV (OPO).

3)   Znění vyhlášených programů výzkumu a vývoje.

Témata jednotlivých projektů (!) v rámci programů jsou vyhlašována výzvou jako jednostupňová veřejná soutěž ve výzkumu a vývoji. Vyhlášení obsahuje potřebné náležitosti (dodáno jedno vyhlášení). Zadávací dokumentace, která obsahuje podrobný popis předmětu plnění jednostupňové veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji je k vyzvednutí - nebyla však dodána k analýze.

4)   Ke způsobu přijímání návrhů a hodnocení splnění podmínek veřejné soutěže.

Souhrnný dokument (viz bod 1) deklaruje „Předsedkyní úřadu je pro každou veřejnou soutěž jmenována (zpravidla tříčlenná) komise, která (opět v souladu s platnou legislativou) doručené obálky otevírá, vyhodnocuje návrhy po stránce formálních náležitostí a vyplňuje příslušný  formulář.“ Z oficiálních dokumentů předán jen vzorový „Souhrnný protokol o zhodnocení dokladů a údajů veřejné soutěže“.

5)   K hodnocení návrhů projektů.

Na každý návrh, který po formální stránce splnil všechny předepsané náležitosti uvedené ve vyhlášení veřejné soutěže, jsou zadávány dva oponentské posudky. Formulář není na SÚJB zaveden. V souhrnném dokumentu (viz bod 1) se tvrdí, že existuje Jednací řád a Statut odborného poradního orgánu předsedkyně SÚJB pro VaV - v přílohách jsou však tyto dokumenty pouze pro institucionální financování. Souhrnný protokol o výsledcích hodnocení návrhů a řešení  projektů je přiložen. Není uveden další postup vedoucí k rozhodnutí poskytovatele o výběru návrhu projektu.

6)   Ke způsobu informování uchazečů o výsledcích hodnocení návrhů aktivit.

Uchazeči o řešení VaV a výzkumných záměrů jsou o výsledcích veřejné soutěže informováni písemnou formou, prostřednictvím oficiálního dopisu poskytovatele. Další informace o účelovém financování jsou uveřejněny na internetu na webovské stránce SÚJB.

 

 

 

7)   Vzorové smlouvy a rozhodnutí o poskytnutí podpory.

S vybraným uchazečem je uzavřena smlouva na řešení. Chybí v ní přesné datum zahájení projektu (počátek poskytování podpory) a vymezení podmínek pro spolupříjemce (patrně se nepředpokládají). (vzor dodán)

8)   K organizačnímu zajištění aktivit poskytovatele.

Podle organizačního řádu SÚJB spadají aktivity pro zajištění realizace VaV a výzkumných záměrů do kompetence úseku náměstka předsedkyně úřadu pro řízení a technickou podporu.

9)   K průběžnému hodnocení řešených aktivit výzkumu a vývoje.

Pro průběžné hodnocení řešených aktivit výzkumu a vývoje a ke kontrole příjemců účelové podpory zavedeny pravidelné kontrolní dny (KD). Data konání KD (zpravidla 2x za rok) jsou zakotvena v příslušné smlouvě o poskytnutí účelové podpory nebo v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory.

10) Ke kontrole u příjemců podpory.

Viz bod 9.

11) Vzorové smlouvy o úpravě vlastnických a užívacích práv k výsledkům aktivit.

Přiložena vzorová „Smlouva  o  využití  výsledků  výzkumu  a  vývoje projektu  VaV“.

12) K závěrečnému hodnocení výsledků projektů

Závěrečné zhodnocení výsledků projektů se na SÚJB provádí prostřednictvím jednání Odborných poradních orgánů předsedkyně SÚJB pro účelový a institucionální výzkum zpravidla 1x za rok. Na tomto jednání jsou k dispozici příslušné podklady jako závěrečná zpráva o řešení projektu a oponentské posudky. Výsledné hodnocení řešení projektu je zaznamenáno do souhrnného protokolu (viz bod 5).

 

ÚV - Úřad vlády

1)   Popis systému podpory výzkumu a vývoje v působnosti poskytovatele.

Poskytovatel nedodal žádný zvláštní textový popis systému podpory výzkumu a vývoje. Celý průběh veřejné soutěže na programový projekt je však popsán v „Žádosti o souhlas s vyhlášením výsledku soutěže výzkumu a vývoje na programový projekt programu…“ vedoucímu Úřadu vlády.

Z dodaných podkladů lze dedukovat, že Úřad vlády vyhlásil dosud pouze jeden program výzkumu a vývoje s celkem malým finančním objemem a k podpoře z tohoto programu přijal pouze jeden návrh projektu.

2)   Vnitřní předpisy poskytovatele týkající se výzkumu a vývoje.

Vzhledem k malému rozsahu programu nebyly přijaty zvláštní směrnice. Příslušné nutné dokumenty zhotovil sekretariát Rady pro výzkum a vývoj, program schválila vláda ČR a po splnění všech náležitostí udělila Investiční komise Úřadu vlády souhlas s vyhlášením příslušné veřejné soutěže dle zák. 130/2002.

3)   Znění vyhlášených programů výzkumu a vývoje.

V předepsaných mediích (internet a Obchodní věstník) byl uveřejněn krátký inzerát a veškeré potřebné náležitosti se všemi informacemi byly obsaženy v Zadávací dokumentaci přístupné na internetu nebo u poskytovatele.

Uchazeč má k podání žádosti o podporu k dispozici obsáhlou dokumentaci „Pokyny a formuláře pro zpracování návrhu projektu“, která splňuje všechny potřebné náležitosti.

4)   Ke způsobu přijímání návrhů a hodnocení splnění podmínek veřejné soutěže.

V „Žádosti o souhlas ..“ je konstatováno, že zasedání komise pro přijímání návrhů projektů proběhlo a komise zkontrolovala náležitosti. K dispozici je však jen formulář Zápisu z podatelny.

5)   K hodnocení návrhů projektů.

Pro hodnocení návrhů projektů je k dispozici „Statut a jednací řád odborného poradního orgánu poskytovatele pro hodnocení návrhů projektů programu“, který předepisuje stanovit pro hodnocení nejméně dva oponenty. V „Žádosti o souhlas ..“ je konstatováno, že odborný poradní orgán si vyžádal k předloženému návrhu projektu odborné posudky dvou oponentů. Je k dispozici „Prohlášení oponenta o nepodjatosti“, ale není předložen formulář oponentského posudku.

Statut HK také předepisuje zpracování protokolu o výsledku hodnocení vč. stanovení pořadí.  Protokol však není k dispozici.

Investiční komise Úřadu vlády pak jako zástupce poskytovatele, schválila navržený výsledek veřejné soutěže.

6)   Ke způsobu informování uchazečů o výsledcích hodnocení návrhů aktivit.

Zadávací dokumentace deklaruje zveřejnění výsledků v zákonné lhůtě na internetu. Písemně budou vyzváni jen úspěšní uchazeči.

7)   Vzorové smlouvy a rozhodnutí o poskytnutí podpory.

Smlouva s vybraným uchazečem schválena ve vnitřním připomínkovém řízení Úřadu vlády a poté Investiční komisí Úřadu vlády. Její znění však není k dispozici.

8)   K organizačnímu zajištění aktivit poskytovatele.

Veškeré zajištění celého procesu poskytnutí podpory zajišťuje Sekretariát Rady pro výzkum a vývoj.

9)   K průběžnému hodnocení řešených aktivit výzkumu a vývoje.

Na průběh, plnění cílů a dosažení výsledků řešení projektu dohlíží Odborný poradní orgán.

10) Ke kontrole u příjemců podpory.

Viz. bod 9.

11) Vzorové smlouvy o úpravě vlastnických a užívacích práv k výsledkům aktivit.

V zadávací dokumentaci je zakotvena povinnost příjemce podepsat ve lhůtě smlouvu o využití vlastnických práv, ale její znění není k dispozici.

12) K závěrečnému hodnocení výsledků projektů.

Viz. bod 9.

 

C) Shrnutí analýzy

Úvod

V této části jsou shrnuty výsledky analýzy a zdůrazněny obecné rysy - klady a zápory - dokumentů u poskytovatelů. Diskutovány jsou opět na základě výše uvedených bodů. V některých případech bylo možno z dodaných podkladů vydedukovat obecné trendy - v některých případech je však „pestrost“ dokumentů taková, že lze upozornit pouze na nejčastější závady a opomenutí.

Výsledky analýzy dokumentů od jednotlivých poskytovatelů jsou shrnuty v tabulce „Souhrnné výsledky analýzy dokumentů od poskytovatelů“ uvedené v příloze studie.

1)   Popis systému podpory výzkumu a vývoje v působnosti poskytovatele.

Dosti velká část poskytovatelů nedodala žádný zvláštní dokument popisující jejich systém podpory výzkumu a vývoje. Značná část také žádný takový obecný pokyn v tomto smyslu nemá (viz dále bod 2). A už vůbec ne ve vztahu k veřejnosti. Pouze výjimečně (např. „Grantový systém GA ČR 2004 - Základní informace a metodické pokyny“) vydal poskytovatel přehlednou informaci dostupnou veřejnosti, která popisuje jednotlivé kroky při získávání podpory výzkumu a vývoje. V několika případech (např. MZe a MD) jsou tyto informace k dispozici v rámci „Podkladů pro veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji“.

Právě neexistence dokumentu obsahujícího srozumitelné informace o celém procesu zapříčiňuje mnoho nedorozumění, odrazuje řadu zájemců a navozuje dojem značné složitosti všech nutných procedur. Ve většině dalších dokumentů určených pro žadatele se totiž zhusta již pouze odkazuje na paragrafy zákona 130/2002 či dalších, které samozřejmě běžný výzkumný pracovník příliš nezná. Navíc v řadě případů není zcela přesně dodržováno názvosloví ze zák.130/2002 a občas dochází k záměně terminologických pojmů. U několika poskytovatelů je navíc celý systém sice velmi sofistikovaný (případně s velkou softwarovou podporou), ale možná nepřiměřeně rozsáhlý a podrobný.

Neexistence požadovaného textového dokumentu pro provedení analýzy způsobila, že v řadě případů bylo nutno z dodaných dokumentů pouze dedukovat funkci celého systému poskytovatele a mohlo tak dojít k nedorozumění při vyhodnocování kompletnosti dokumentace.

2)   Vnitřní předpisy poskytovatele týkající se výzkumu a vývoje.

S jistým zobecněním lze říci, že podrobnost a kompletnost vnitřních předpisů je úměrná výši disponibilních prostředků na podporu výzkumu a vývoje daného poskytovatele. Výjimkou je MPO, kde se komplexní předpis v době analýzy připravoval a MZ, kde nebyl žádný takovýto předpis poskytnut. U většiny poskytovatelů, kteří hospodaří s menšími částkami na podporu výzkumu a vývoje, jsou většinou k dispozici pouze Statuty a jednací řády hodnotících orgánů či různých komisí pro výzkum a vývoj. U větších poskytovatelů pak existují „Příkazy ministra“ či „Interní směrnice“ nějak popisující celý systém výzkumu a vývoje. Bohužel, často se prolínají oblasti týkající se projektů výzkumu a vývoje, výzkumných záměrů a „výzkumné činnosti ministerstva“. Navíc u některých poskytovatelů byly (patrně historicky) zřízeny různé Rady („vědecké“, „pro výzkum a vývoj“ apod.), které ale nesplňovaly podmínky platné pro „Hodnotící orgán“ dle zák. 130/2002. Byly tak zřízeny další komise, vzájemné kompetence jsou poněkud nepřehledné a ne vždy správné a celý systém je dosti nepřehledný. Nejvýrazněji je to vidět u MO, kde celý systém provádění a podpory výzkumu a vývoje je definován dokumentem „Metodické pokyny pro řízení výzkumu a vývoje v resortu MO“ s 18-ti (!!)  obsáhlými přílohami. Obdobně u MŽP je základním předpisem „SMĚRNICE MŽP č. 6/2003 o podpoře výzkumu a vývoje“, jejímž obsahem je prakticky pouze výběr informací z příslušných zákonných norem (především zák. 130/2002 a souvisejících nařízení vlády) a aplikaci do konkrétních podmínek MŽP zajišťuje dalších 45 (!) příloh.

3)   Znění vyhlášených programů výzkumu a vývoje.

Podle poskytnutých podkladů řada poskytovatelů realizuje podporu výzkumu a vývoje jak formou programových projektů tak formou veřejné zakázky.  U řady poskytovatelů (MO, MŽP, SÚJB apod.) je však znění vyhlašovaných soutěží na programové projekty výzkumu a vývoje (dle zák.130/2002) v některých případech tak specializované, že se blíží zadání veřejné zakázky a jeho řešení může nabídnout pouze velmi omezený okruh subjektů. Tomu odpovídá i to, že v některých vyhlášeních se již označují jako předměty veřejné soutěže přímo konkrétní projekty.

Prakticky ve všech vyhlášeních jsou správně (či pouze s malými odchylkami) definovány podmínky veřejné soutěže. K dispozici je i Zadávací dokumentace. Někdy je zahrnuta přímo ve vyhlášení, někdy uveřejněna samostatně (příp. jako součást „Žádosti o podporu“) nebo ji lze obdržet pouze na vyžádání.

Z hlediska uveřejnění vyhlášení veřejných soutěží programů výzkumu a vývoje prakticky všichni poskytovatelé využívají především svých internetových stránek a stránky www.vyzkum.cz . Vzhledem k neexistenci interních směrnic (viz bod. 1 a 2) však není většinou nikde zakotvena povinnost vyhlášení i v dalších médiích (především v Obchodním věstníku).

Vyhlašování veřejných zakázek je však v převážné většině prováděno pouze formou oslovení relevantních zájemců. Jen výjimečně je zveřejněna i výzva na internetu. U MPSV (kde možné uchazeče určí odborný garant) existuje ještě rozdělení na zakázky do 2 mil. Kč („Zadání projektu výzkumu pro potřeby státu“) a nad tuto hranici („Zadání projektu výzkumu pro potřeby státu formou veřejné zakázky“).

Z hlediska uchazeče se velmi liší podle jednotlivých poskytovatelů další postup při požadování podpory výzkumu a vývoje. Spektrum předepsaného postupu je velmi široké. Od  MZV, které žádný formulář pro podávání návrhů projektů nemá, přes velmi stručné (až lakonické) formalizované návrhy projektů (např. ČBÚ) až po rozsáhlé soubory formalizovaných dokumentů (někdy i se softwarovou podporou) - např. MZ, MD, MZe.

Je však možné vysledovat několik problémů vyskytujících se v „Žádostech“.

Naprostá většina „Žádostí“ neobsahuje údaje pro konkrétní určení navrhované procentní výše veřejné podpory. Část poskytovatelů i v programových projektech (nejedná se o grantové projekty!) patrně implicitně předpokládá výši veřejné podpory ve výši 100% (MO, MK apod.). Další část poskytovatelů používá vágní definici „převažující typ výzkumu“ a přiřazuje tak celému projektu pouze jeden typ výzkumu (a tedy podporu ve výši buď 100%  nebo 50%). I poskytovatelé, kteří v žádosti mají příslušnou tabulku k výpočtu váženého průměru podpory (vč. „navyšujících“ koeficientů), nevyžadují rozdělení prací při řešení projektu na jednotlivé typy výzkumu a ponechávají konkrétní cifry na uvážení uchazeče. V některých případech (např. AV ČR) pak nepožadují na oponentech posouzení těchto hodnot.

V některých případech jsou vyžadovány zcela detailní údaje o řešení projektu na celou dobu projektu. Nejedná se jen o finanční, ale i personální údaje (fatální důsledky plynoucí pro příjemce při případné kontrole Finančním úřadem (FÚ) viz bod. 7). Stanovení konkrétních nákupů investic, velkých dodavatelů a spolupříjemců je samozřejmě ze zákona 130/2002 nutné - v dalších mnoha případech je to však zcela nereálné. V některých případech příjemců (AV ČR, VŠ) se tak navíc občas vyjeví rozpor mezi personálními údaji (odpracované hodiny) a finančními údaji (mzdové prostředky) svědčící o tom, že pracovníci řešící projekt jsou (patrně nezákonně) placeni z jiných zdrojů než z uznaných nákladů projektu.

Velké mezery a rozdíly existují i v otázce „Zdůvodnění uznaných nákladů“. Opět je k dispozici celý vějíř užívaných řešení. Od vynucování velmi podrobného až nereálného detailního zpracování cifer (nikoliv jejich zdůvodnění!) až po vágní nekomentovaný odhad nákladů. V některých případech pak nejsou ani oponenti žádáni o posouzení výše těchto nákladů (nemají je obvykle z čeho posuzovat) a dokonce v některých případech je hodnocení těchto nákladů přisuzována nulová váha. Hlavním problémem však je neexistující úměrnost mezi podrobností zdůvodňování nákladů a výší požadované dotace.

Poněkud podobným problémem je vykazování nákladů spolupříjemců, které se dost diametrálně liší u jednotlivých poskytovatelů. Někteří vyžadují pouze souhrnné tabulky za celý projekt, jiní pouze tabulky jednotlivých příjemců/spolupříjemců. Nenašel se případ, kdy by poskytovatel použil nejlogičtější postup - tabulku příjemce rozšířenou o položky „Náklady spolupříjemce 1…2…atd.“ navazujícími na samostatné tabulky spolupříjemců. 

 Podrobný rozbor a zhodnocení potřebného rozsahu těchto „Žádostí o udělení účelové podpory“ vedoucí ke zjednodušení celého procesu bude nutné ještě provést v rámci navazující části zakázky (proto byly v rámci analýzy soustředěny od všech poskytovatelů elektronické verze formulářů žádostí o podporu).

4)   Ke způsobu přijímání návrhů a hodnocení splnění podmínek veřejné soutěže.

Žádosti o podporu přijímá u všech poskytovatelů „nějaká“ komise. V některých případech však tuto činnost supluje komise zřízená pro hodnocení projektů. I v případě zřízení řádné „Přijímací komise“ žádný poskytovatel nedodal její konkrétní jmenování. V nejlepším případě je postup při ustavení Přijímací komise definován ve vnitřní směrnici (někdy je k dispozici i její jednací řád). U značné části poskytovatelů však chybí formalizovaný protokol, do kterého přijímací komise rutinně zaznamenává (ano/ne) existenci předepsaných náležitostí žádosti. Absence tohoto protokolu je závažná i z jiného důvodu. Zák. 130/2002 sice nepředepisuje zveřejňování tohoto formuláře (vyhlášení musí obsahovat pouze „Podmínky veřejné soutěže“), ale vzhledem k právu veřejnosti na svobodný přístup k informacím a k ulehčení role žadatele (mnohdy jsou výborné projekty vyřazeny z banálních příčin), by měl být tento protokol v nějaké formě součástí  vyhlášení. 

5)   K hodnocení návrhů projektů.

U všech poskytovatelů existuje pro hodnocení návrhů projektů komise. V převážné většině případů je k dispozici „Statut“ a „Jednací řád“. V některých případech však jsou jako hodnotící orgány „použity“ již dříve existující komise (Vědecká rada, Rada programu apod.). Požadavky na členy těchto orgánů jsou většinou podrobně popsány ve Statutech komisí (ve shodě s zák. 130/2002). Prakticky nikde však není popsáno odkud jsou členové komisí navrhováni. Pakliže je, omezuje se na vágní konstataci typu „z řad odborníků“ apod.

Obdobná situace je při výběru oponentů. V případě programových a grantových projektů je prakticky u všech poskytovatelů buď v interních směrnicích, ve Statutu hodnotícího orgánu nebo v podobném dokumentu předepsána povinnost dvou oponentů (v některých případech i doporučení tří, případně jednoho zahraničního). Jsou celkem přesně dle zák. 130/2002 definovány požadavky na způsobilost oponentů. Nikde však není popsán „zdroj“ oponentů, přestože je známo, že někteří poskytovatelé mají svou databázi oponentů.  V některých případech se úlohy jednoho z oponentů zhostí člen hodnotícího orgánu a pouze druhý oponent je „externí“. Z praktických zkušeností je známo, že právě zde je hlavní zdroj potíží při hodnocení projektů. Vzhledem k tomu, že žádný poskytovatel nevydává „příručku“ či nepořádá „školení“ pro oponenty, které by sjednotilo úroveň hodnocení jednotlivých oponentů, dochází často ke kuriózním případům, kdy oponent preferující daný projekt ho hodnotí číselně hůře než oponent, který má k projektu výhrady. Vytvoření databáze oponentů pro různé typy projektů (vědecký, aplikační apod.) a statistické sledování jejich konkrétních hodnocení by možná pomohlo částečně tento problém odstranit.

V případě veřejných zakázek využívá možnosti oponentů pouze MZV. Ostatní poskytovatelé hodnotí došlé nabídky pouze v příslušné komisi a jen v „odůvodněných“ případech jsou návrhy projektů oponovány oponenty.

Zákon 130/2002 nepředepisuje nutnost zhotovení formuláře oponentského posudku. Většina poskytovatelů ho však má - formuláře kopíruje situaci ve formulářích „Žádostí o podporu“. Stejně jako formuláře Žádostí  však lze v jejich obsahu najít řadu problémů.

Některé formuláře pro programové projekty (dříve patrně používané pro grantové projekty) velmi málo (nebo vůbec) akcentují shodu navrhovaného řešení projektu s cíli vyhlašovaného programu jako základní a rozhodující kritérium (s nejvyšší vahou). V řadě případů posudky postrádají posouzení konkrétních priorit, které obsahuje vyhlašovaný program a není také vyžadováno posouzení údajů pro konkrétní určení navrhované procentní výše veřejné podpory.  Někteří poskytovatelé přiřazují jednotlivým kritériím různou váhu, takže oponenti mají jakési vodítko jejich důležitosti. Jsou však i případy, kdy různé váhy přiřadí kritériím až hodnotící orgán! Některé otázky posudků jsou vágní a případně se překrývají.

Při snaze o sjednocení úrovně hodnocení od různých oponentů se jako nejefektivnější ukazuje vytvoření „doporučení“ pro číselné posouzení jednotlivých kritérií, v kterém je vždy uvedeno, co musí uchazeč v tom kterém kritériu dosahovat, aby mu byla přidělena příslušná známka.

Problémem se také jeví míra zveřejnění formuláře posudku. Ve všech vyhlášeních veřejné soutěže jsou vždy uvedeny „kritéria hodnocení“. Ne vždy však souhlasí přesně s uvedeným formulářem, který vyplňuje oponent a nejsou uváděny případně rozdílné váhy jednotlivých kritérií. Situaci navíc u některých poskytovatelů ještě komplikuje vyhlášení „souboru priorit“, které však následně nejsou v oponentských posudcích uváděny (patrně slouží při rozhodování hodnotícího orgánu). Domníváme se, že vzhledem k právu veřejnosti na svobodný přístup k informacím a k ulehčení role žadatele (usnadní mu přesnější směrování projektu), by měl být formulář oponentského posudku i s příslušnými vahami součástí zveřejněných dokumentů při vyhlášení veřejné soutěže.

Další postup hodnocení se mírně liší u jednotlivých poskytovatelů. Od zcela „matematického“ (většinou se softwarovou podporou) určení pořadí projektů vycházejícího z oponentských posudků a omezení role hodnotícího orgánu jen na předem numericky danou možnost změny tohoto pořadí (stanovení váhy oponentních posudků a váhy mínění komise např. na 60/40) až po situaci, kdy oponentní posudky jsou pouze pomocnou veličinou při práci komise.

Podrobný rozbor a zhodnocení potřebného obsahu formulářů oponentních posudků bude nutné ještě provést v rámci navazující části zakázky (proto byly v rámci analýzy soustředěny od všech poskytovatelů elektronické verze formulářů oponentských posudků).

Také výsledek hodnotícího procesu se liší. Výsledkem není vždy předepsané pořadí projektů, ale i přímo doporučení množiny konkrétních projektů k podpoře. Velmi málo poskytovatelů předalo formalizovaný (nebo alespoň vzorový) dokument s uvedením pořadí projektů. V některých případech také konečný verdikt o poskytnutí podpory vybraným projektům vydává jiný orgán než poskytovatel, aniž by bylo k dispozici příslušné zplnomocnění.

6)   Ke způsobu informování uchazečů o výsledcích hodnocení návrhů aktivit.

Naprostá většina poskytovatelů plní z hlediska zveřejnění lhůty a způsob informování uvedený ve vyhlášení soutěže. Část poskytovatelů písemně oznámí výsledky i neúspěšným uchazečům. V převážné většině jsou však výsledky veřejné soutěže na programové a grantové projekty uvedeny pouze na internetu a následně je s úspěšnými žadateli zahájeno jednání o smlouvě (rozhodnutí). Jen v případě veřejných zakázek nejsou obvykle výsledky zveřejněny a uchazeči jsou informováni písemně.

7)   Vzorové smlouvy a rozhodnutí o poskytnutí podpory.

Stav v provedení Smluv (Rozhodnutí) opět kopíruje stav v provedení formulářů „Žádosti o podporu“.  Existuje široký rejstřík Smluv (Rozhodnutí) od velmi jednoduchých až po mnohastránkové dokumenty. Bohužel, některá jejich ustanovení svědčí o tom, že smlouvy vypracovává poskytovatel především z hlediska svých zájmů bez ohledu na vznik možných problémů u příjemce (reklamování některých ustanovení smlouvy příjemcem patří z pochopitelných důvodů vzhledem k nerovnoprávnému postavení obou stran mezi nereálné postupy).

Nejčastějšími závadami jsou:

- Neuvedení konkrétního data začátku a ukončení řešení projektu. Obvykle se cituje pouze ustanovení zákona, že příjemce je povinen začít řešit projekt do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti smlouvy.  Ale neuvedením konkrétního data počátku řešení projektu, není definován začátek poskytování podpory v „účetním“ smyslu, tedy od kterého data může příjemce vykazovat uznané náklady. Z dikce § 10 zák. 130/2002 „Lhůta a způsob poskytnutí podpory“ (především z popisu postupu u víceletých projektů) vyplývá, že formulací „poskytování podpory“ je myšleno pouze uskutečnění převodu finančních prostředků (který může být případně uskutečněn až po začátku řešení projektu).

- Nesplnění podmínek dle § 9 zák. 130/2002 „Úprava vztahů mezi poskytovatelem a příjemcem“ odst. 1, bod i „smluvní podmínky pro účast spolupříjemců, výše jejich podpory z veřejných prostředků a její rozdělení v jednotlivých letech včetně termínů a způsobu jejího poskytování a kontroly“. Vzhledem k poslednímu výkladu Ministerstva financí absence tohoto ustanovení ve Smlouvě (Rozhodnutí) neumožňuje převádět dotaci mezi příjemcem a spolupříjemcem bez vyčíslení DPH, což v případě příjemce-neplátce DPH má za následek zvýšení nákladů o 19%.

- Přestože stejný paragraf a odstavec, ale bod g) určuje, že mezi náležitosti smlouvy patří „výše uznaných nákladů a jejich členění, výše podpory z veřejných prostředků a její rozdělení v jednotlivých letech včetně termínů a způsobu jejího poskytování“ jsou u některých poskytovatelů (např. AV ČR) stanoveny tyto údaje jen souhrnně pro celou dobu řešení a konkrétně pouze pro první rok řešení s tím, že budou v dalších letech upřesňovány.

- Řada poskytovatelů předepisuje ve svých Smlouvách (Rozhodnutích) příjemci různé povinnosti, ale při jejich stanovení používá nikde nevysvětlených termínů. Jedná se o sentence typu „Před uzavřením smluv se třetími osobami týkajících se realizace projektu je příjemce povinen...“, „Náklady …... všemi dodavateli nesmějí překročit … v souhrnu 20 % z poskytnuté dotace. Pokud bychom například použili definici dodavatele uvedenou v Občanském zákoníku (a používanou i v ostatních zákonech) je dodavatelem každý, kdo poskytne službu či výrobek v rámci své podnikatelské činnosti. Tedy i České dráhy při prodeji jízdenek, uklízečka při úklidu administrativních ploch příjemce, dodavatel elektrické energie, dodavatel zařízení pro řešení projektu - tedy skoro všechny položky uznaných nákladů kromě „Mzdových nákladů“. Praktické důsledky takovéto aplikace jsou evidentní - je jen málo projektů, kde mzdové náklady tvoří >80% dotace!

- Nakonec nejožehavější problém - dodržování předpokládaných nákladů. Někteří poskytovatelé si patrně neuvědomují, že kontrolní činnost nevykonávají pouze kontrolní orgány poskytovatele, ale především příslušné Finanční úřady. Ty mají pro tuto finanční kontrolu k dispozici prakticky pouze jeden dokument - Smlouvu či Rozhodnutí. Z tohoto dokumentu vycházejí a je na jejich libovůli jakou požadují přesnost jeho dodržování. Jak už bylo řečeno v bodu 3., někteří poskytovatelé vyžadují v „Žádosti o podporu“ zcela detailní údaje o řešení projektu na celou dobu projektu nejen po finanční, ale i po personální stránce. Tuto Žádost pak ve smlouvě deklarují jako její „nedílnou součást“. Je pak záležitostí pečlivosti FÚ, zda vyžaduje nejen čerpání položek uznaných nákladů ve výši naprosto přesně se rovnající předpokladům uvedeným v návrhu, ale i např. shodu mzdových nákladů konkrétních jednotlivých pracovníků s předpoklady a při sebemenší odchylce vyměřuje pokuty (příp. požaduje vrácení dotace). Stejný účinek má i uvedení textů typu „..dodržení poměru mezi náklady projektu hrazenými z prostředků účelové dotace a náklady projektu hrazenými příjemcem z jeho vlastních zdrojů“, kdy FÚ označí případné zvýšení prostředků hrazených příjemcem jako „porušení rozpočtové kázně“. Nelze samozřejmě uzákonit bezbřehou toleranci při využívání podpory, ale je nutné stanovit rozumnou míru regulace, aby se z odborného řešení projektu nestala administrativní past na příjemce nesoucího neúměrné riziko finančních postihů.

Kromě uvedených „závad“ smluvních vztahů mezi poskytovatelem a příjemcem obsahují některé smlouvy řadu zbytečností a nelogičností. Naopak nejsou využívány k tomu, aby konkrétněji definovaly některé záležitosti, které nejsou v zák. 130/2002 řešeny. Jedná se například o postup při změně termínů a obsahu řešení projektu (bez změny uznaných nákladů), změnu spolupříjemce v průběhu řešení projektu, stanovení konkrétních účetních postupů při využívání podpory (např. otázky DPH) apod.

Tyto otázky budou muset být diskutovány při dalším řešení zakázky. 

8)   K organizačnímu zajištění aktivit poskytovatele.

Stupeň transparentnosti zjištění tohoto parametru koresponduje se splněním bodu 1 a 2. V některých případech poskytovatel buď popsal jeho řešení tohoto problému nebo vyplývalo z příslušných interních směrnic. V řadě případů však příslušné kompetence a rozdělení činností lze pouze dedukovat z různých dokumentů. Patrně neexistují dva poskytovatelé se stejným systémem. Jediným společným prvkem se snad může jevit personální podceňování této činnosti u většiny poskytovatelů. Pravdivost tohoto tvrzení je však těžké nestranně hodnotit. Patrně objektivnější hodnocení by přineslo porovnání skutečných nákladů na stávající organizační zajištění s disponibilní částkou uvedenou v §3, odst. 2. zák. 130/2002  - 2,5% z celkové výše účelových prostředků poskytovatele na výzkum a vývoj.

11) Vzorové smlouvy o úpravě vlastnických a užívacích práv k výsledkům aktivit. 

Vzhledem k tomu, že první projekty byly dle zák.130/2002 byly vyhlášeny až koncem r. 2002 a podporovány nejdříve od poloviny r. 2003, dochází teprve nyní k masivnějšímu naplnění zákonné lhůty (180 dní před ukončením řešení) pro podepsání Smlouvy o úpravě vlastnických a užívacích práv. Tomu odpovídá i reálná situace u poskytovatelů.

Všichni mají ve Smlouvě (Rozhodnutí) zakotveny základní principy vlastnických a užívacích práv. Značná část jich však nemá zatím vzorovou smlouvu k dispozici. Bohužel, dochází k případům, kdy řešení projektu končí bez této předepsané náležitosti.

V případě, že je vzorová smlouva k dispozici, obsahuje předepsané náležitosti.  

9)   K průběžnému hodnocení řešených aktivit výzkumu a vývoje.

10) Ke kontrole u příjemců podpory.

12) K závěrečnému hodnocení výsledků projektů.

Dodané podklady od jednotlivých poskytovatelů jsou obecně ve věcech kontroly velmi vágní a zhusta se pouze odvolávají na „Platnou legislativu“ „Zákon o finanční kontrole“, „Zákon 130/2002“ apod. bez konkretizace.

Odborné hodnocení průběhu řešení: Všichni poskytovatelé zahrnují do Smluv (Rozhodnutí) odstavce o povinnosti průběžného příp. závěrečného hodnocení. Každoroční „Kontrolní dny“ nebo „Oponentní řízení“ vyžaduje ale jen několik poskytovatelů. Ostatní se v drtivé míře spokojují s průběžnými či závěrečnými zprávami o řešení (ukončení) projektu, které posuzuje Hodnotící komise. Pro tyto účely mají poskytovatelé většinou zpracovány příslušné formuláře zpráv (MD umožňuje tyto zprávy podávat prostřednictvím internetu) i hodnotících  protokolů.

Hodnocení správnosti vynaložení uznaných nákladů: Součástí uvedených zpráv jsou i tabulky vyúčtování projektu za příslušný rok. Někteří poskytovatelé vyžadují i seznam účetních dokladů. O finančních kontrolách u příjemce se poskytovatelé buď nezmiňují nebo se odvolávají na plnění povinnosti dané §13 zák. 130/2002 „Poskytovatel je povinen provádět finanční kontrolu… nejméně u 5 % z celkového počtu projektů….“. Pouze v jednom případě (GA ČR) poskytovatel přiznal, že nedostatečné personální obsazení a vysoký počet projektů mu nedovoluje vykonávat kontroly v tomto rozsahu.

Údaje o provádění hodnocení úspěšnosti jednotlivých vyhlášených programů se objevují jen velmi sporadicky.